LISZTŮV KLAVÍR.

Adolf Bohuslav Dostal

Jako v pavučinách sluncem ozlacena u klavíru zbožně sedí moje žena, do ticha té síně posvěcené slávou zaperlila píseň lehce mihotavou. Mezi okny stolek s nedopsaným listem, čerstvé květy na něm o citu dí čistém, o památce živé vonnou báji snují, opuštěná místa teplem prožehují. Intimita zvláštní, nekonečně milá, zůstala tu v stopách, kudy velký chodil a kde jeho píseň slavná hovořila... U klavíru zase rozechvěle hrána zní tu ona píseň, zbožné úcty podíl. Stranou stará služka stojí uplakána.

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

31. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U KLAVÍRU. (Josef Lukavský)
  2. X. (Jako loni.) (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Staré melodie. (Beneš Grünwald)
  4. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nevím věru – (Adolf Heyduk)
  6. PAUSA. (Emanuel z Čenkova)
  7. SLOKY. (Antonín Sova)
  8. Jak divnou hraje na klavíru (Viktor Dyk)
  9. Nálada. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. VEČER. (Adolf Červinka)