Kouzlo lásky.

Jaroslav Vrchlický

Co to bylo, co vedlo mládím jako zkvětlým z jara stromořadím? Odkud se to vzalo? Čím to jenom hrálo? Darmo upomínky v řetěz ladím. V hocha duši to jak pramen trysklo, o poledni to jak slunce výsklo, to v mysli tálo, tak to chvatem zrálo, se srdce samo nad tím blahem stisklo. Oči dvě to byly pomněnkové, v nich svit sladkýBože, duší slove! plachý pohledmálo! v duši to však psalo steré dojmy mocné, svěží, nové... Leta přešlaživot stkal své dílo. Všecko zašlojen to kouzlo zbylo. Co ti v mládí vzalo, v stáří zas ti dalo, srdce cítit musilo, že žilo! Co to bylo? – V šedinách se táži. Měkké posud neodvyk jsem páži. Co se na mne smálo, tíhu stáří sňalo, a cítím, jak to kouzlo blaží...

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

57. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  2. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Daleko světa. (Alois Škampa)
  4. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. V ZÁTIŠÍ LESA. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  8. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  9. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  10. Z lesů. (Růžena Jesenská)