Meditace v jeseni.

Jaroslav Vrchlický

Nyní, když nám začínají kouzelné dny podjeseně, počasů kdy hravé změně smysly snadno podléhají, věříme spíš, co by jindy nemožnou nám bylo bájí. Měkčí jsme a důvěřiví, shovívaví v cizí štěstí, říci dáme si a vésti, ba v labyrint lásky lživý jiným pomocné dát ruky, duch se ani nepodiví. Vděčně úsměv přijímáme, vlídný pohled a stisk dlaně, k činu sáhnem odhodlaně, o který se odpor láme, béřem z ruky losu číše, tu, jež dává, tu, jež klame. Jak jsme ztichli! V doznívání lonských bouří je nám sladce, pedanty jsme dnů i práce. Marno... Žití se nám sklání. Darmo, kde nit jeho končí, maskovat dnem usmívání. Budiž! Kouzlem zimních snění táhne trpká vůně máty, dojdem v stopách snů a ztráty k Pathmu všeho utišení, kde v sen jeden všecko splývá, co kdy bylo, jest a není...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

199. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BÁSNÍCI (Antonín Sova)
  2. Jen momenty. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V nemocnici. (Sigismund Bouška)
  4. ROZCHOD (Otakar Theer)
  5. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bojím se oko pozvednouti, abych úsměch křivý (Josef Holý)
  7. Aby přišla tak radost... (Antonín Sova)
  8. Illuse. (Emanuel z Čenkova)
  9. Óda na přírodu. (Alois Škampa)
  10. XXIV. Všecko v tobě gracie a něha jistá, (Jaroslav Vrchlický)