Přírodě.

Jaroslav Vrchlický

Mnohou hrdou hymnu tvojí odvěké jsem kráse pěl; dnes jen něm a dojat skláním se k tvým skráním, píseň – slzou v oku stojí, pouze jedna kalná krůpěj, kde dřív plný pohár vřel. Kéž by aspoň píseň tato, nemohu-li dát ti víc, jak ta rosná krůpěj byla, která snila přes noc v květu a teď zlato ozářená na vteřinu patří v smrt svou – slunci vstříc!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

344. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  2. Sonet. (Xaver Dvořák)
  3. Pohádka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Vysoká mně byla’s píseň lásky, (Jan Neruda)
  5. V stylu Petrarky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  7. Že největší jsi poetkou, lid praví, (Adolf Heyduk)
  8. Zřídlo úkoje. (Adolf Heyduk)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)