Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Ty půjdeš květinami, já půjdu tříští skal; sen jeden mezi námi v šíř rozpne se i v dál. A tak půjdeme stále tím zatopeni snem, čas, prostor nenadále i svět nám zmizí v něm. Pak přijde umírání... Sen jako Život – byl; a my nezvíme ani, že šli jsme dlouhou plání od sebe tisíce mil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1049. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mrtvé matce. (Augustin Eugen Mužík)
  2. XXXV O kvěť, o kvěť mi, růže, (Emanuel Miřiovský)
  3. Nad svadlou růží. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Z těch snův, jež v podletí jsem snil... (Ludvík Lošťák)
  5. Píseň úvodní. (Jan Červenka)
  6. Půlnoční. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SAMOTA V LESE (Jiří Mahen)
  8. III. (Beneš Grünwald)
  9. Pouť za vavřínem. (Augustin Eugen Mužík)
  10. SOUCIT (Otokar Fischer)