Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Píseň.
Myšlenko, srdce v hlubině jsi spala řadu let, než láskou světla na klíně jsi tryskla v bájný květ; Můjmůj cite, dlouho stajený, jak v skále kov jsi snil, než v tisíceré ozvěny tě osud rozvlnil. Má bytosti, zda dnes to víš, proč žila’s tolik jar, by život byl ti blaha číš, a jeden něhy žár. A ty, jež tuto píseň čteš, zříc s vírou do nebe, zda vytušíš, zda uhádneš, že vše to pro tebe? 167

Kniha Tiché kroky (1905)
Autor Jaroslav Vrchlický