Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Myšlenko, srdce v hlubině jsi spala řadu let, než láskou světla na klíně jsi tryskla v bájný květ; můj cite, dlouho stajený, jak v skále kov jsi snil, než v tisíceré ozvěny tě osud rozvlnil. Má bytosti, zda dnes to víš, proč žila’s tolik jar, by život byl ti blaha číš, a jeden něhy žár. A ty, jež tuto píseň čteš, zříc s vírou do nebe, zda vytušíš, zda uhádneš, že vše to pro tebe?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

262. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutné sloky. (Jan Červenka)
  2. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  4. DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SLOKY. (František Kvapil)
  6. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  7. NAD STAROU PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  8. Labutí zpěv. (Jaroslav Vrchlický)
  9. CARMEN SYLVA. (Antonín Klášterský)
  10. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)