DO ALBUM.

Jaroslav Vrchlický

Vadnoucí poupě, tvou to není vinou, že o samotě rosteš na hrobě, pel, rosa, záře v srdci mém ti kynou, můj pustý život dost na tobě; písni schází mnoho k diademu pojď, růže , do svých snů vemu! Což na tom, že lesk tvojí krásy bledne! Znám kletbu žitínač se vymlouvat? Když v pokušení ret se k nebi zvedne, to slabá hráze v bouřný vášně chvat! Vím, co jest krůpěj vedrem zemdlenému pojď, růže , do svých snů vemu! Tou láskou, která mech na skály věší a v keře hnízda, svlačec na rumy, tou láskou, která opuštěné těší a hořkým slzám studu rozumí: tou láskou ty jsi draha srdci mému pojď, růže , do svých snů vemu! Tak smělý plavec v rozbouřené vlny pro vzácnou perlu jít se nevzpouzí, tak nejkrásněji září měsíc plný, když v černých rumech stíny probouzí, tak srdce jak možno zazlít jemu? – pojď, růže , do svých snů vemu! Můj zpěv zajásá, když jak rosa schovat se smí, poupě! ve tvém kalichu, když motýlem smí tebe obletovat a vinouti se k tobě po tichu, jak kol tvých boků paprsk vodojemu pojď, růže , do svých snů vemu! A když vykouzlí pod hedbávné řasy dávného blaha úsměv jediný, na bledé čílko pablesk první krásy a v srdce sladké touhy neviny: sám písni své laur připnu k diademu pojď, růže , do svých snů vemu!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

557. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  2. XIII. Těžko říci vše, co z tebe, duše drahá, dýše, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Přirovnání. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  6. Že největší jsi poetkou, lid praví, (Adolf Heyduk)
  7. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  8. Přání. (Adolf Heyduk)
  9. Labutí zpěv. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)