Poslední maska Satanova.

Jaroslav Vrchlický

Vše masky zkusil již a odhodil je všecky. To hloupé hračky jsou, vše prostředek je dětský; jak síti by měl zlo a utrpení, bědu a při tom stále žít ve člověčenstvu středu. Teď cestu pravou má; je chytrák jako vždycky: z děl, pušek slyšíte checht jeho ironický a z bubnů víření a z armád povelů? Pryč míru idylly! Pryč snové andělů! Pryč dumy mudrců tak sladké a tak svěží! Dnes zrovna na lidstvu on celou tíhou leží, je deptá do prachu, je škrtí, rdousí, drtí, on zloba jest a stín a děsný kuplíř Smrti, on tvrdý beran jest, ideal každý skácí, a militarism dnes jest jeho inkarnací.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

151. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ NEŠLO JARO (Otokar Fischer)
  2. Stesk. (Viktor Dyk)
  3. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PÍSEŇ ÚDOLÍ (Viktor Dyk)
  5. NENAPRAVITELNÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. REKVIEM (Rudolf Medek)
  7. LIV. Na hoře a dole. (František Matouš Klácel)
  8. STARÝ RUKOPIS (Vladimír Frída)
  9. Pohádka po tmě. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LXVI. Občanstvo. (František Matouš Klácel)