Jen pablesk jeden!
Jen pablesk jeden – věčný světla zdroji –
svých sešli sluncí v temno duše mojí!
Jen pablesk jeden božství svého zoří,
kdy duch můj tone v pochybnosti moři
a kdy se svíjí v bezemocném boji –
jen pablesk jeden – věčný světla zdroji!
Ten svět tak klamný – jsem jak choré dítě;
zmatené vrhá osud kolem sítě,
v třpytné lži těžko pravdy démant znáti –
jsem třtinou v poušti, co se větrem klátí!
Ten svět tak svůdný, mdlá tak moje síla; –
jen pablesk jeden, abych nezbloudila,
jen pablesk jeden – věčný světla zdroji –
dej znát mi pravdu, božskou dceru svoji!
Ty duše velký! – vládce všehomíra!
k tobě má duše úpí smutná, sirá –
1
nedej mi zbloudit ve temnotách žití,
jen pravdu svoji, pravdu dej mně zříti; –
jen pablesk jeden –– věčný světla zdroji –
svých sešli sluncí v hloubi duše mojí! –