NAROZENÍ SOKRATOVO.

Jaroslav Vrchlický

Do stínu tamariš před svým domem(J5f) si used sta řezbář Sofroniskos(J5f) leb holou složil do žilnatých rukou(J5f) a těžce zasténal a seděl dlouho(J5f) a nemluvil Kdos ji mluvil k němu(J5f) a hlasněj večer teď než v denním shonu(J5f) on znal ten hlas jej nechtěl ohlušovat(J5f) ni v pitce vese ve přátel druži(J5f) ni v krbu tiší neb on se nedal(J5f) To bylo svědo jak před uním(J5f) svým vlastním stál to nejvyšší byl soudce(J5f) kteho ze všech jedi se sil(J5f) Jeť nekavkou duše ulcova(J5f) a často hana sebemenší ce(J5f) dotkne se než chvála horu(J5f) I on byl takým tento soudce vnitř(J5f) spal v jeho nitru pouze na půl ucha(J5f) a probouzel se při nejmenším ruchu(J5f) zvlášť sykotu když zmije podobal se(J5f) Tak bylo dnes Agorou přešel z rána(J5f) a v davu zaslech tu zanesenou(J5f) tříšť z hovoru však jedno znělo hlas(J5f) a příliš urči to musil slyšet(J5f) neb ješ ny v stínech svatvečera(J5f) po práci dne to slyšel ve svém nitru(J5f) Že pokoje si ne sta blázen(J5f) Kdo Sofroniskos zas již vystavuje(J5f) Kdo kou to Kdo chce to Ptá se po tom(J5f) A nač to chvě se řeže dla(J5f) Moh v klidu přece žít by dob stařík(J5f) dům svůj v měs a venku villu(J5f) a žena ku porodu pomocnice(J5f) ta ce vy svou suchou rukou(J5f) než on svou žilnatou a těžkou blázen(J5f) Jeť u dar bo On to ne(J5f) on mys že jen stačí stále řezat(J5f) dnes zvěř a lid a tra věč bohy(J5f) a nikdo neřekne mu to a nikdo(J5f) jej nepoučí Jdou jen klid kolem(J5f) všech řezeb jeho rameny jen krčí(J5f) a le jdou Jak tohle být Ni(J5f) Co na tězho Snad svou ženu(J5f) v ní zobrazil tať ovšem Ni pra(J5f) a nejlepší v svět no pokole(J5f) a um při To být Herkul(J5f) Na nejvýš v zrcadle zřel stařík sebe(J5f) ba řekl bych že dob Sofroniskos(J5f) co živ neviděl krás mužské lo(J5f) tuto řeč zanesla peruť tru(J5f) přec dosti pro sluch starcův zbylo z ní(J5m) a ce pro otravu jeho srdce(J5f) Toť všeho konec Jeho sta žena(J5f) víc vlasti dala rukou obratnos(J5f) než sám on duchem ulec a muž(J5m) Ta na byla dobře nařena(J5f) a padla utkvěla V sled pravdu mluvil(J5f) ten kár hlas Moh nechati již všeho(J5f) vždyť řeklo se mu to v měs dům(J5m) a venku villu sta pošetilec(J5f) a ten ruce jeho Fenarety(J5f) víc zmohou nežli jeho teď to (J5m) Tak seděl zadumán a nevšim so(J5f) že za ním krás stanul cizinec(J5m) mlád tváře vzneše stál o svou hůl(J5m) se oraje jako ten kdo če(J5f) že bude osloven Pak nevšim si(J5m) když posled vida stín se obtil(J5m) a krásho zřel juna vedle státi(J5f) že tento nad patami obou nohou(J5f) po křídle že byl to Merkur sám(J5m) Stál dlouho za ním Božským okem bystrým(J5f) zřel v jeho nitro slyšel vzdech i řek(J5f) a pravil hle hlasem tiché hudby(J5f) jež všecko konejší a v souzvuk la(J5f) Co kvílíš Sofronisku Nevděčným(J5m) jsi starče k bohům Což jsi zapomenul(J5f) co delfic ti kdysi rozce(J5f) skal tlama věštila Z tvých jedno(J5f) tvé jméno vnukům pro vždy zacho(J5m) a v doby příští přenese že zdá(J5f) mít o tom nežeš Ó jen se spokoj(J5f) můž lháti bůh Ó jis neže(J5m) On ve svých věštbách nelil se posud(J5f) On věštil dobře jedním z tvojích (J5f) že nesmrtelnost bude tvá což myslíš(J5f) že mu Ni to být nebo Herkul(J5f) či kte ji děcko dla tvo(J5f) Ó pošetilče vstaň a odpros věč(J5f) a nereptej víc Toto děl a zmizel(J5f) Vstal stařec z jizby domu jemu v sluch(J5m) se nesl ruch a pokřik Co se stalo(J5f) S rtem chvěcím se oznamuje služka(J5f) Tvá pa Fenareta prá ny(J5f) Co Slehnula a šťast při svém ku(J5f) a v jizbu vběh a děcko chytil v náruč(J5f) v něm vzplálo světlo v radosti své ani(J5f) tu malou nezřel lebku šišatou(J5m) a plnou hrbo(J3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 4
Celkem veršů: 98
Jamb: 98 (100 %)