TY JISTĚ ŘEKNEŠ...

Jaroslav Vrchlický

TY JISTĚ ŘEKNEŠ....ŘEKNEŠ...
1-1Ty jistě řekneš: „On mne zapomněl; 1-2i s ním tak bude, jak to vždycky bývá, 1-3z večera motýl v lilii se skvěl 1-4a z rána se v ní šedý pavouk skrývá. 2-1On zapomněl, jak dřív jsme vespolek 2-2se touhou v blahé nejistotě chvěli, 2-3jak pro jediný blaha paprslek 2-4jsme boha, svět a sebe zapomněli. 3-1Ó že tak záhy zapomenout směl, 3-2že jako písně promrhal své city! 100 3-3že v ráj mé duše, když se bolem tměl, 3-4s posměchem hodil vínek z trnů svitý!“... 4-1Tak jistě řekneš, vím to dobře, vím,vím 4-2a v myšlénce již zachvívám se v bolu, 4-3a vidím tě, jak zrakem truchlivým 4-4zříš na myrtu, již sázeli jsme spolu. 5-1A vidím tě, jak s vzdechem zaclání 5-2tvá bílá ruka zamyšlené čelo, 5-3jak černý vlas ti splývá po skráni 5-4až k srdci, jež tak těžce osiřelo. 6-1Já ale pravím: „Pojď, ukaž mi květ, 6-2jejž lidská závisť jedem nepotřísní; 6-3ten nejlépe ti bude vyprávět, 6-4že jinak je to v životě než v písni. 7-1Ó tiskni jen ty ruce v bolesti 7-2na srdce, jemuž nelze zapomníti, 7-3na ono srdce, které ku štěstí 7-4mně kdysi mělo zlatým stupněm býti! 101 8-1Já položím naň hlavu v myšlenkách 8-2a skonám rád, byť třeba jatý bludem; 8-3kde slzami zbled’ mladých tváří nach, 8-4tam není třeba zardívat se studem. 9-1Tam i to trní vtisklé skráním tvým 9-2nad čelem růže tobě musí sklenout, 9-3neb kde je bolest lásky dědictvím, 9-4tam trpět lze – však nikdy zapomenout!“ 102

Kniha Z hlubin (1875)
Autor Jaroslav Vrchlický