DVĚ NÁRODNÍ PÍSNĚ PORTUGALSKÉ.

Jaroslav Vrchlický

DVĚ NÁRODNÍ PÍSNĚ PORTUGALSKÉ.
I.
Námořnická.
Námořnická.
Čertový má lodník život, plný samých úrazů, ve dne běhá, v noci běhá od provazu k provazu.
K snídaní má tvrdé boby, k obědu má suchary, shnilou vodou chudák hasí žízně svojí požáry. A když stůně, na palubě bouř jej léčí s vichřicí, mrtvý letí, u sta čertů, v ráz ve příval kypící! 44
II.
Jiná.
Jiná.
V širém moři ztraceném loďkou zmítal větrů chvat, bez sucharů, bez kompasu, námořníky trápil hlad.
V posled losem metali, černým losem ve kruhu, kdo má zabit a za oběd sloužit hladu soudruhů. Statného stih’ hocha los. Ó jak plakal, naříkal! O pomoc jak k matce Boží v hoři svém se utíkal! V tom tu s koše stožáru Hallo! křik zněl, ruch a shon. Vidím zemi. Holla! Hallo! Přístav! To jest Lisabon! 45