I.

Jaroslav Vrchlický

I.
Když vzpomínám, jak našel jsem tě, schvátí mne sladký cit, však propadávám hoři, na rozchod myslím-li, jest mimi, jak v moři když plavci v pouti vůdčí hvězdu ztratí. Ó jazyku se rozvaž! O závrati, o muce, již mi denně Amor tvoří, mluv o nezvyklém, těžkém o příkoří; dík jemu, tobě chválu musím vzdáti. Šest hodin bylo, slunce zašlo zlaté; však slunce v tom je nahradilo jiné, jímž k činům víc než k řeči srdce jaté. Však velký žas mne zmoh’, jenž nespočine, že, mluviti kde mělo, srdce vzňaté v svém utrpení s hovorem se mine. 158

Kniha Z niv poezie národní a umělé (1898)
Autor Jaroslav Vrchlický