I.

Jaroslav Vrchlický

Když vzpomínám, jak našel jsem tě, schvátí mne sladký cit, však propadávám hoři, na rozchod myslím-li, jest mi, jak v moři když plavci v pouti vůdčí hvězdu ztratí. Ó jazyku se rozvaž! O závrati, o muce, již mi denně Amor tvoří, mluv o nezvyklém, těžkém o příkoří; dík jemu, tobě chválu musím vzdáti. Šest hodin bylo, slunce zašlo zlaté; však slunce v tom je nahradilo jiné, jímž k činům víc než k řeči srdce jaté. Však velký žas mne zmoh’, jenž nespočine, že, mluviti kde mělo, srdce vzňaté v svém utrpení s hovorem se mine.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

135. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ON N’A QUE SOI (Jiří Mahen)
  2. IV. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Filosofie lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SMRT (Božena Benešová)
  5. XIV.   NOČNÍ BDĚNÍ. (Richard Weiner)
  6. XII. (Josef Kubelka)
  7. AŽ ZAVRU OČI... (Josef Svatopluk Machar)
  8. TY MLČÍŠ... (Vladimír Frída)
  9. ZAPOMEŇ! (Ruda Mařík)
  10. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)