XII.

Josef Kubelka

Tvůj pohled sílí mne na dlouhé cestě žitím, tvůj úsměv plaší mi zlé stíny charých dnů, tvé bílé ruky stisk mi cestu stele kvítím, a vlídné slůvko tvé tlum zašlých volá snů. A políbení tvé, ten dotek retů vřelých, jímž vášeň zahárá a zaplápolá cit, za moře trudů všech, za dnů řad osamělých, jež žil jsem bez tebe, mne stačí odměnit.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

27. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Své ženě. (Josef Václav Sládek)
  2. Rozpínám ruce... (Růžena Jesenská)
  3. BUĎ SE MNOU VŽDY! (Alois Jirásek)
  4. Lítost. (Bohuslav Květ)
  5. Filosofie lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  7. LXVI   Své přátelství mně zachovalas, (Stanislav Kostka Neumann)
  8. V zoufalý večer. (Josef Pachmayer)
  9. SLABÁ CHVÍLE. (Karel Mašek)
  10. PAPRSEK NA RUCE. (Richard Weiner)