PAPRSEK NA RUCE.

Richard Weiner

Čím dojímáš mě, ty, jenž nemluvíš a v jehož cestu dlaň má náhodou se sune, jenž neúmyslně, v bezstarostnosti slunné ses dotek’ ruky mé – čím jsem ti já? Ach čím, ach čím – míň nežli paria, jímž pohrdal bys; neb ty neznáš pohrdání. Úzkostná vděčnost má rozchodu nezabrání. Vybídnout nesměl jsem, zabavit neumím. Tvé vlny nezřené jsou jako bílý dým, jenž tajně uniká ze stříbra rozlitého. Bezhlesní poslové lepšího bytu mého, již odhodláni jsou odejít ve chvíli. Jen krátce, krátce. Pak se odchýlí tvá strmá dráha dál a po ní nezbude tu leč přísná hrozba: Znovu splyne někdy v letu vzkaz pilným se mnou, hříšným člověkem. Zbloudilý paprsku, jenž dotekem svým němým varovals a potom k jiným spěchal, jenž na dlani mé otisk palčivý jsi nechal, zjevením jest tvá němá rozmluva. Leč já – kdo jsem? – A co je cesta tvá!

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

36. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. Ty sloky, v nichž má lepší bytost skryta (Jaroslav Vrchlický)
  2. Své ženě. (Josef Václav Sládek)
  3. XIV.   NOČNÍ BDĚNÍ. (Richard Weiner)
  4. SLABÁ CHVÍLE. (Karel Mašek)
  5. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  6. Kytice chudého. (Alois Škampa)
  7. XII. (Josef Kubelka)
  8. HOREČNÝ ZRAK (Otokar Fischer)
  9. Suspiria. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA POSLEDNÍ STRÁNKU (Viktor Dyk)