KRVAVÝ ZÁPAD.

Jaroslav Vrchlický

KRVAVÝ ZÁPAD.
Jak do řeky své chmurné zlato hází, až ze dna její vstává fantasticky, jak po tabulích oken všech se plazí, mne rozladí v své teskné slávě vždycky. Ruch města tiše kolébá se pod ním, jen ztlumeně sluch rozeznat jej může, a po řece v dál na zrcadle vodním viz rozházené smutné jeho růže. Den skonává a smrt svou halí tmami. Ten západ obraz lva jest, jemuž z rány krev teče na boku a teče z tlamy a jenž má všecky zuby vylámány. A s takým ubitým lvem dnes mne právě kýs přítel srovnával... Svit hasne v řece, já cítím ránu na srdci i hlavě, však co jest sláva? Lvem když byl jsem přece! 54

Kniha Zaváté stezky (1908)
Autor Jaroslav Vrchlický