Červánky.

Jaroslav Vrchlický

Červánky.
Červánky opět na blankytu svých rozhazují růží nach a v jednom třpytu, svitu, kmitu jich let v svou náruč azur stáh’, na vlnách žhou i na hor štítu! Jak možno, dítě, bez soucitu v jich plamen patřit? Či snad nach ti kouzlí na tvá líčka v třpytu červánky? Tvých krásných očí pod záštitu se utíkám v svých myšlenkách! Tvé srdce hoří, na poplach je slyším bíti v sladkém citu, když líbám čílka, šíje v skrytu červánky! 16

Kniha Zlatý prach (1897)
Autor Jaroslav Vrchlický