Po denním shonu.

Jaroslav Vrchlický

Po denním shonu.
Po denním shonu duše zmdlený kalich rád jako poupě v sebe zavírá se, svět větší, lepší v původní své kráse mu kyne po všech všedních trudech malých, v něm pravé centrum duše v změnách stálých. Co zkalil den, noc vrací v hvězdném jase, z všech barev, které v tonech rozespalých již bledly, vesny svěžest usmívá se po denním shonu. Po prašné pouti, která věčnou zdá se, po cestách vedrem na poušť okoralých, po vřesku, ruchu jako na oase v sabatu tichém citů rozháralých vzplá myšlenky jas, věčnost v proudném čase.čase po denním shonu. [87]

Kniha Zlatý prach (1897)
Autor Jaroslav Vrchlický