Po denním shonu.

Jaroslav Vrchlický

Po denním shonu duše zmdlený kalich rád jako poupě v sebe zavírá se, svět větší, lepší v původní své kráse mu kyne po všech všedních trudech malých, v něm pravé centrum duše v změnách stálých. Co zkalil den, noc vrací v hvězdném jase, z všech barev, které v tonech rozespalých již bledly, vesny svěžest usmívá se po denním shonu. Po prašné pouti, která věčnou zdá se, po cestách vedrem na poušť okoralých, po vřesku, ruchu jako na oase v sabatu tichém citů rozháralých vzplá myšlenky jas, věčnost v proudném čase po denním shonu.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

448. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEVLÍDNÝ DEN. (Adolf Brabec)
  2. DILETANTISMUS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Píseň „Zase o jednom dni.“ (Antonín Sova)
  4. HOSANNAH. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PEGASOVO ZROZENÍ. (Josef Lukavský)
  6. S úsměvem. (Jan Červenka)
  7. ROMANCE. (Antonín Klášterský)
  8. Stráž mrtvých. (Augustin Eugen Mužík)
  9. MĚSÍC Z RÁNA. (Eliška Krásnohorská)
  10. IV. Milenko má, ty noci tmavá, tichá – (Rudolf Mayer)