Z té epopeje žalu, krve, bídy,

Jaroslav Vrchlický

Z té epopeje žalu, krve, bídy, Z té epopeje žalu, krve, bídy,
 juž začli andělé, juž Eumenidy až do dnes během věků nedopěly, jen zlomky sbírám dlouhý život celý, jen střepy, na nichž slzí rmut se blýští neb slabý záblesk lepší doby příští. Vždy v jednotlivce duši co se láme, to v posled všickni ve svém nitru máme; čím jeden úpí, tím též druhý nyje, ba celá, velká lidstva poesie jest harfa v poušti, jež vše v souzvuk sbírá, co pod hvězdami jásá, kvílí, zmírá. Co zalehlo jí v struny plesem, pláčem, zde rovněž zní – já jsem jen vykladačem. [5]

Kniha Zlomky epopeje (1886)
Autor Jaroslav Vrchlický