VEČERNÍ STESK.

Jaroslav Vrchlický

Ach blankyte ach světlo lesku(J4f) ach žel že jste tak efemerní(J4f) že obracíme hlavu v stesku(J4f) za vámi v chvíli podvečerní(J4f) Snad ti které jsme milovali(J4f) neb ti kteří nás měli rádi(J4f) že za vámi se ubírali(J4f) jak radost láska jako mládí(J4f) Kam V šer a noc a propast temna(J4f) jak vy mizíte po dnu krásném(J4f) a nebyla tu ruka jemná(J4f) vás zadržeti v chvatu časném(J4f) A nebylo tu dosti síly(J4f) k vám říci Proč již mizíte nám(J4f) a v prázdno vyzněl hlas jenž kvílí(J4f) vstříc ironií vlastním stěnám(J4f) Ach blankyte ach světlo lesku(J4f) a přec je rozdíl mezi vámi(J4f) a láskou mládím nechť si v stesku(J4f) nad vámi lkáme v posled sami(J4f) Vy bezpečně se navrátíte(J4f) dnem novým v nový jas a plání(J4f) vy mládí plese lásko spíte(J4f) a nemáte víc z mrtvých vstání(J4f) To vím jsou stesky obyčejné(J4f) jež mizící den v srdcích budí(J4f) a stejně vnukům budou stejné(J4f) v tom poznání vždy budem chudí(J4f) Neb sami jsme zde efemery(J4f) v noc hnáni vždy a v tmavé stíny(J4f) jimž jas je pohádkou a šerý(J4f) jež kácí stín vždy do hlubiny(J4f) Jimž jas jest pouze mládí čarem(J4f) za nímž jde v patách tma vždy větší(J4f) a radost láska jsou jen darem(J4f) jichž držíme se marnou křečí(J4f) Dnes byl jsi tu tvůj hovor síní(J4f) se nesl veselými slovy(J4f) a zítra kdes a přijdou jiní(J4f) a kam ty šel jsi málo kdo ví(J4f) Dnes onu otvíral jsi knihu(J4f) a hladil vlasy svojich dětí(J4f) a zítra jdeš a ani rýhu(J4f) nenecháš v lidské nepaměti(J4f) Ó stíny na zdi lidmi sloucí(J4f) Ó hlubiny v něž zapadáte(J4f) Tak tma jen tma jest nehynoucí(J4f) do které všecky pospícháte(J4f) A caesar jako žebrák bědní(J4f) v hloub smeteni jsou v bezdno letí(J4f) Ach vím že jsou to věci všední(J4f) Však dlužno o nich přemýšleti(J4f) Nuž přemýšlel jsem Z lesa stíny(J4f) kde míchaly se s parou země(J4f) Noc vyšla z jejich prohlubiny(J4f) a cestou přidala se ke mně(J4f) I šli jsme drahnou chvíli spolu(J4f) a já jsem pravil k ní Ó noci(J4f) jdeš jako sirá vdova v bolu(J4f) jejž oběma nám nelze zmoci(J4f) Kde vzala jsi jen tolik stínů(J4f) a jaká tma na tebe lehla(J4f) že v řasách šatu z ňader z klínu(J4f) ti jedna hvězda neprošlehla(J4f) A přece víš za chvíli krátkou(J4f) že roztrhne se clona mraku(J4f) že světla první jiskrou sladkou(J4f) den sžehne radost ve tvém zraku(J4f) Že ustoupíš mu sama ráda(J4f) až v ohni země bude státi(J4f) až tady rozezní se stáda(J4f) a strom keř skála budou pláti(J4f) z příštího že tehdy jitra(J4f) ti nevrátí se paprsek jeden(J4f) že netryskne zář z tvého nitra(J4f) vzpomínkou na ztracený eden(J4f) A přece hvězd máš legiony(J4f) ba hvězdných soustav myriady(J4f) a světla hoří pro aeony(J4f) a sluncí celé vodopády(J4f) Co člověk já bych pak měl říci(J4f) jenž větry šlehán v nejistotě(J4f) vždy nezkojen vždy milující(J4f) jdu prahnu žízním skován k hmotě(J4f) Kde mé jsou hvězdy slunce moje(J4f) kdy mého příští vzplane ráno(J4f) den každý nese nové boje(J4f) co měl jsem rád vše pochováno(J4f) Kde teprve se stínů honí(J4f) přes tříšť mých strouchnivělých klasů(J4f) oř smrti podkovou kde zvoní(J4f) mi v patách v zpěv můj bez ohlasu(J4f) kde srdce k smrti unavené(J4f) víc opory a síly nemá(J4f) jen v nové stíny se zas žene(J4f) Však vedle mne Noc dál šla němá(J4f) A já děl k sobě zrazen Nocí(J4f) a nedostanuv odpovědi(J4f) Sám půjdu dál jak budu moci(J4f) v těch tmách v těch stínech v této šedi(J4f) Snad dovleku se přeci někam(J4f) kde krbu oheň rozžhnu sobě(J4f) vždyť zatím jdu a zatím čekám(J4f) vždyť konec jednou bude v hrobě(J4f) A nežli dojdu najdu přeci(J4f) své dumy lampu pověsíme(J4f) a zazpívám si třeba v kleci(J4f) a osudu již odpustíme(J4f) že uvrhl nás na dno rokle(J4f) kam světla paprsk nepronikne(J4f) a nechť je duch můj ptáče zmoklé(J4f) i ve tmách rokle rád si tikne(J4f) Tam aspoň jedno místo suché(J4f) kde peří déšť mu nepromočí(J4f) když svět hluch srdce budiž hluché(J4f) též světu zaplaš slzy z očí(J4f) Lze konečně i v stínech žíti(J4f) a najít úkoj klid a práci(J4f) a jako v řásný plášť se skrýti(J4f) ve všemohoucí resignaci(J4f) Když lítat nelze možno kráčet(J4f) když růže není šípku zbude(J4f) a dlužno li svůj řetěz vláčet(J4f) za sebou v dráze štěstím chudé(J4f) lze vždy si píseň zapět k tomu(J4f) lze ještě v světě najít spásu(J4f) lze spočinout ve stínu stromů(J4f) a usmívat se v slunce jasu(J4f) Sám v sobě svět si utvořiti(J4f) a sobě navzájem být světem(J4f) a trhat snů a tužeb kvítí(J4f) a zamyslit se nad poupětem(J4f) A co tak děl jsem v zamyšlení(J4f) se struna jasná ve mně hnula(J4f) svit jemný skanul v moje snění(J4f) jakoby tma se rozhrnula(J4f) A já se díval vedle sebe(J4f) Noc nekráčela více se mnou(J4f) já širé viděl svítit nebe(J4f) též jitra první záři jemnou(J4f) A vedle cesty mezi travou(J4f) jsem viděl velké kapky rosy(J4f) a se vztyčenou šel jsem hlavou(J4f) a v hrudi mé se modlil kdosi(J4f) Kdo lepší silnější byl vírou(J4f) Ne nikdy ztraceno vše není(J4f) věř přijde se i nocí čirou(J4f) ve plné jasné světlo denní(J4f) Zda vskutku noc jsem prošel celou(J4f) ve myšlenek svých strmém honu(J4f) Víc krajinu jsem nezřel ztmělou(J4f) a neslouchal jsem z dálky zvonu(J4f) Ač zapadal v bouř větru šumnou(J4f) a mlhou dušen zmlkal chvíli(J4f) já vítal jeho píseň dumnou(J4f) jak ten kdo poutí v cíl se chýlí(J4f) Ach blankyte ach světlo lesku(J4f) Ó víc již nejste efemerní(J4f) již neobracím hlavu v stesku(J4f) za vámi v chvíli podvečerní(J4f) Jdu hrdě stíny večerními(J4f) skrz mlhy silným křídlem pluji(J4f) a mezi čtyřmi zděmi svými(J4f) již lampu pevně rozsvěcuji(J4f) Již cítím třeba sám byl chvílí(J4f) že nejsem sám že ke mně vždycky(J4f) se řada velkých duchů chýlí(J4f) a hrdě jdu v ten zápas lidský(J4f) V tu vřavu zápas věčné boje(J4f) v těch záhad studny neprohlubných(J4f) v tu žízeň pravdy bez úkoje(J4f) v ten hlahol různých hesel chlubných(J4f) ze svého Pathmu nechť je malý(J4f) jest vybojován mojí poutí(J4f) nechť vržen v těsný koutek skály(J4f) i světy mohu obepnouti(J4f) A tkáti sny své v této říši(J4f) nechť jiných srdce jest k nim chladné(J4f) a zpívat zpěv svůj zda jej slyší(J4f) mně ptáti se víc nenapadne(J4f)

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

253. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽE TOUŽIT BUDEŠ A ŽE NEDOTOUŽÍŠ... (Antonín Sova)
  2. XIV.   NOČNÍ BDĚNÍ. (Richard Weiner)
  3. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  4. Večernice. (Václav Antonín Crha)
  5. Filosofie lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  7. Duo. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 2. V hloubi citů kde mám slova vzíti (Karel Hynek Mácha)
  9. V zoufalý večer. (Josef Pachmayer)
  10. ON N’A QUE SOI (Jiří Mahen)