Oblaka.

Viktor Dyk

Oblaka, smutná oblaka! Táhnete tupě, lenivě. – Jak mdlá již noha žebráka, jenž kráčel dlouho po nivě! – Zřely jste daleké prostory, svěží a růžové obzory, a květy, ještě plné sil... Zřely jste vášní plameny. Teď zhnuseny a znaveny táhnete v nekonečný cíl! Oblaka, smutná oblaka! Táhnete tupě, lenivě... Jak mdlá je noha žebráka, když kráčel dlouho po nivě!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

529. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dvojí hrom. (Rudolf Pokorný)
  2. XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene. (František Leubner)
  3. ZÁPAD. (Jaroslav Haasz)
  4. Odpočívej. (Adolf Heyduk)
  5. STÁŘÍ. (Jaroslav Haasz)
  6. VICHR. (Herma Pilbauerová)
  7. PÍSEŇ V HORÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Skály. (Herma Pilbauerová)
  9. Bouře (Stanislav Kostka Neumann)
  10. G. Leopardi. (Jaroslav Vrchlický)