Bezsenné noci.

Viktor Dyk

Bezsenných nocí tíže olovněná na víčka padla, oči zkrvavěla. Vše v mlhách, směsi: Sláva, život, žena... A na konec jsou příliš vlhká čela. Sem tam se válím... Trochu vzpomínání?! Je všechno marno: Pevný bod mi schází. Ah, klid kdy dotkne konečně se skrání?! On vždycky jde – a nikdy nepřichází. Svit dumavý... A sotva vidím ještě... Opuchlá víčka, oči, oči bolí. Na okno padá zvolna příval deště, ze skály duše kámen zas se drolí. Pak zase úder... Vítr kvílí trochu... Dešť... Zase dešť... Ah, krása, život, žena... – Teď stačí tobě, dobrácký můj hochu, bezsenných nocí tíže olovněná...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

632. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RANNÍ VÍTR (Viktor Dyk)
  2. HODINY. (Karel Václav Rais)
  3. STAROU CESTOU. (Antonín Klášterský)
  4. SEN. (Božena Benešová)
  5. JITRO. (Karel Červinka)
  6. None (Louis Křikava)
  7. DOMOV (Božena Benešová)
  8. HEDVA. (Karel Toman)
  9. RODNÝ KRAJ (Jiří Mahen)
  10. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)