SEN.

Božena Benešová

Tak bylo v noci: po nesmírné stepi, jež bez hranic se šedým nebem srůstá a nad níž mlha nepohnutá, hustá jak olověná pára těžce dřepí – můj pátral zrak, a přec byl jako slepý, neb nezřel pranic, pláň tak byla pustá, že cítil jen, jak na něj, sluch i ústa mha sychravá se neúprosně lepí. A sen byl tlakem jen, ne bolestí, neb všechny nervy otupila mlha a všechny smysly v ní se oslabily. – Teď kalný den již k poledni se šplhá... Teď přešel je... a teď se večer chýlí... Dnů kolika byl sen můj předzvěstí?

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

606. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITRO. (Karel Červinka)
  2. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  3. Ruch ulic, titěrnost, která jím vála, ( H. Uden)
  4. Z LETNÍ NOCI. (Antonín Klášterský)
  5. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DOMOV (Božena Benešová)
  7. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  8. V kraj sesmekly se dlouhé stíny steré (Jiřík Luděk Moravský)
  9. Podzimní večer. (Karel Červinka)
  10. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)