SEN.

Božena Benešová

SEN.
Tak bylo v noci: po nesmírné stepi, jež bez hranic se šedým nebem srůstá a nad níž mlha nepohnutá, hustá jak olověná pára těžce dřepí – můj pátral zrak, a přec byl jako slepý, neb nezřel pranic, pláň tak byla pustá, že cítil jen, jak na něj, sluch i ústa mha sychravá se neúprosně lepí. A sen byl tlakem jen, ne bolestí, neb všechny nervy otupila mlha a všechny smysly v ní se oslabily. – Teď kalný den již k poledni se šplhá... Teď přešel je... a teď se večer chýlí... Dnů kolika byl sen můj předzvěstí? 10