BALLADA O VĚRNÉ ŽENĚ.

Božena Benešová

BALLADA O VĚRNÉ ŽENĚ.
Dva stáli spolu v jarní den, za ruku vzal ji roztoužen, a jak ji pustil, blýsknul na ní a zůstal na ní do skonání maličký prstýnek zlatý. Jí rozvoněl se každý květ, jí zatřpytil se celý svět jak malý prstýnek zlatý. 42 Dny zvolna jdou, je každý tich a plný mraků šedivých, jen prsten pořád je zlatý. A padal včera, padá dnes z té chladné mlhy na život rez, jen prsten pořád je zlatý. A zvolna prošlo roků moc, šeď chladná zhoustla v černou noc, jen prsten pořád je zlatý. Pak přišla smrt. Jí toužně vstříc plá strhaných dvé zřítelnic: „Vše opustím, jdu ráda s tebou, jen na památku vezmu s sebou svůj malý prstýnek zlatý.zlatý.“ 43