EN PASSANT.

Božena Benešová

EN PASSANT.
Ty sloky vždycky bývaly mé klece, v nichž ptactvo nálad svých jsem věznila, ať v nedozírnu neztratí se přece ta cháska dravá i ta unylá. Teď havěť nemá zpěvu ani skřehu a nemává již pružnou perutí, vždyť marně hledá v srdci dávnou něhu i dravou sílu jeho nechutí. 21