VEČER.

Božena Benešová

VEČER.
Tři harmonické tóny zní a letí zimní dálavou, jak hebká křídla, nervosní mně tiše šumí nad hlavou. A blíž a blíže po chvíli se snáší vábný jejich let, pruh minulosti zvířily, jak moře zvíří lodí sled. Mé srdce blahem oplývá, dnů mladých nejkrásnější blud se z mrtvých hlubin ozývá a nežaluje na osud. Svit měkce mdlý a modravý, jak měsíc na hladinu zří, a z bílé zimní dálavy zní harmonické tóny tři. 20