PÍSEŇ.

Božena Benešová

PÍSEŇ.
Na mojich lánech kvetl mák tak ohnivý, tak veselý, že jeho svitem jiskřil zrak a tmavé brázdy hořely. Na loukách mojich podzimních ocúnů něžných plno je, žeň smutné krásy bude z nich, než potáhnou mlh závoje. Ó nehleď, srdce moje, zpět tam na vyhaslou pláň, jen bledý květ, ten smutný květ, svůj poslední květ chraň! 22