MÁJOVÁ PŮLNOC.

Božena Benešová

MÁJOVÁ PŮLNOC.
Sní bílé stěny kláštera a bílých květů nádhera do bílé noci zří. Jarního větru vlažný van jde kolem uzavřených bran a sladce hovoří. Po cestě vyssál květů dech, teď vůni nese na křídlech tak opojivě mdlou, a zpívá zvěst, již složil máj, kol naslouchá jí celý kraj, jen brány pevné jsou. 53 V tom lehký šumot. Okna sklo lehce a tence zaprasklo pod čelem z úběle, a očí dvé se vychýlí do bílé noci na chvíli žhavě a nesměle. Jen na chvíli. Hned těžký šlář zas kryje sestře bledou tvář, a pomohl jí Pán... Jak zmučeného srdce sten lká jarní vítr nocí jen kol uzavřených bran. 54