SLOKY O MRTVÉM MALÍŘI.

Božena Benešová

SLOKY O MRTVÉM MALÍŘI.
Žil hříšník v Sieně, jenž v horké objetí ctné ženy schvacoval i bílá těla děv, a tak znal milovat, že místo prokletí,prokletí si ještě k zrazeným směl přijít pro úsměv. Pro úsměv bolesti, jejž rozkoš prochvěla a jako stigma své na bledou vtiskla líc, co z očí Magdalén již prosba nesmělá ve vroucí modlitbě se nesla Bohu vstříc. Ten úsměv maloval a těchto očí zář, když nový plamen již mu v černém srdci vřel, a kouzlo minula stvořilo svatozář, již místo myrty pak vil kolem bledých čel. 72