PÍSEŇ.

Božena Benešová

Na mojich lánech kvetl mák tak ohnivý, tak veselý, že jeho svitem jiskřil zrak a tmavé brázdy hořely. Na loukách mojich podzimních ocúnů něžných plno je, žeň smutné krásy bude z nich, než potáhnou mlh závoje. Ó nehleď, srdce moje, zpět tam na vyhaslou pláň, jen bledý květ, ten smutný květ, svůj poslední květ chraň!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

13. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U HROBU TÉ, JEŽ ZEMŘELA V MLADÉM VĚKU (Antonín Sova)
  2. JITRO. (Antonín Sova)
  3. Teskno. (Adolf Heyduk)
  4. 23. Ocúny bledé na lukách už kvetou. (Karel Babánek)
  5. ELEGIE (Jan Opolský)
  6. OCÚNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Procházkou. (František Serafínský Procházka)
  8. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  9. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  10. Píseň. (Stanislav Kostka Neumann)