Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.

Viktor Dyk

Jsme všichni lidé křehcí. Však odpuštění nechci! Ovšem, jste rozumná, zbožná, ctnostná i skromná; nu, možná. Kdo se to chechtá tak z šera?! – Eh, jak to bylo jen včera? Jsme všichni lidé křehcí. A ublížit Vám nechci! My šli jsme samotni spolu. Dejte ten závoj dolů! – Těch slov, v nichž žár tak sálá! A Vy jste poslouchala... Jsme všichni lidé křehcí. A dvakrát mluvit nechci! Ah! Pak ta historka šerá. Jak dále bylo to včera? Vy z jehokdo to jen věří? – jste večer vyšla dveří. Byl přítel můj. Jsme křehcí. A urážet ho nechci! Jen jedno řekjsem slovo. (Neslušné, přiznávám, slovo!) Víte, co spadnuvší modla?! Eh, časem i ctnost je podlá! Jsme všichni lidé křehcí. odpuštění nechci! Nyní jsme hotovi... Skoro! Snad ještě lecos je choro... Byla jste cudná a zbožná, a Vás urazil, možná! – Jsme tak někdy křehcí: Však odpuštění nechci!

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

433. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kdožby mohl ve způsobu jiném (František Sušil)
  2. Jsi lhostejna, jsi němá; básník pouze (Adolf Heyduk)
  3. 120. Urovnání. (Jan Petr Jordan)
  4. RUŠTÍ AUTOŘI. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Chvála velikých. (Hynek Grunert)
  6. 452. V obec tuto, oslaviti chtivou (Jan Kollár)
  7. Nač žehrat však, zda výčitky co změní? (Adolf Heyduk)
  8. LOUIS XVI. II. (Josef Svatopluk Machar)
  9. * * * Viď, za ruce se vezmem potichu (Bohuslav Květ)
  10. RESIGNACE. (Jaroslav Vrchlický)