Orion.

Jaroslav Vrchlický

O hvězdách do noci jsme hovořili. Ty’s odhaloval věčné jejich taje; když usnul jsem pak, zřel jsem obra báje, jak v prostor hřměl, kde samé hvězdy byly. Let’ prostorem jak velký fantom bílý, a kštice jeho jak sníh Hymalaje... měl v očích odlesk ztraceného Ráje, páž tuří, plnou odvahy a síly. Lví kůži na pleci měl a luk v pěsti, a jak se ke mně chýlil, já jsem viděl tvé tahy v jeho mlhovité tváři... Jak malí jsme, já se i ve snu styděl! Snad tvůj duch teď si za ním cestu klestí a v kotouči mlh loká jeho záři!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

87. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITŘNÍ. (Antonín Klášterský)
  2. Saul. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží (Václav Bolemír Nebeský)
  4. SVĚTEC ČI BLÁZEN? (Jan Opolský)
  5. Od pevného člověka. (Stanislav Mráz)
  6. jdu mezi spáče (Stanislav Kostka Neumann)
  7. I v nebi! (Adolf Heyduk)
  8. SFINX (Vladimír Frída)
  9. Apostrofa smutku...! (Vilém Bitnar)
  10. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)