IX. Jen k tomu bodu v žití doplouti,

Jaroslav Vrchlický

IX.
Jen k tomu bodu v žití doplouti,
Jen k tomu bodu v žití doplouti,
kde nemožno se něčím pohnouti.
Kde nezalekne snící duši nic, ni ve zrcadle vyzáblá tvá líc. Jen v sobě, v sobě býti zakotven, a na vše hledět na marný jak sen. Jen to, co drahé, vedle sebe mít, – pak chtěl bych znovu zkusit, co je žít! 43