XIX. Cos čekám. – Nevím, co to bude,

Jaroslav Vrchlický

Cos čekám. – Nevím, co to bude, jsem jako koráb na moři, jenž utkvěl náhle, ticho všude... van v plachty se mu neboří. Dost obrněn jsem proti všemu, v své hrudi cítím silný klid, a hrozí-li cos srdci mému, já proti všemu zvednu štít. Dny plynou suše, monotonní, jak zrnka písku stejné jsou, a písní jen, jež v nitru zvoní, v nich označuji stopu svou. A skoro neždám sobě změny, vždyť vím, co zde svým nazývám, ať zaspím život, v modré pěny jak utkvělý ten koráb tam.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

433. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOŘE. (Růžena Jesenská)
  2. 1   Já nejsem vichr. Vichřicí jsem hnán. (Otokar Fischer)
  3. Nevěř více... (Růžena Jesenská)
  4. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  5. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  6. Jaká náhlá přeměna! ( H. Uden)
  7. PLAVBA. (Ludvík Lošťák)
  8. Mezi plavbou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Moře. (Berta Mühlsteinová)
  10. Selanka Moschova IV. (Josef Jungmann)