XIX. Cos čekám. – Nevím, co to bude,

Jaroslav Vrchlický

XIX.
Cos čekám. – Nevím, co to bude, Cos čekám. – Nevím, co to bude,
jsem jako koráb na moři, jenž utkvěl náhle, ticho všude... van v plachty se mu neboří. Dost obrněn jsem proti všemu, v své hrudi cítím silný klid, a hrozí-li cos srdci mému, já proti všemu zvednu štít. Dny plynou suše, monotonní, jak zrnka písku stejné jsou, a písní jen, jež v nitru zvoní, v nich označuji stopu svou. A skoro neždám sobě změny, vždyť vím, co zde svým nazývám, ať zaspím život, v modré pěny jak utkvělý ten koráb tam. 59

Kniha Žamberské zvony a jiné básně (1901)
Autor Jaroslav Vrchlický