Terciny.

Jaroslav Vrchlický

Tak leccos míhalo se mojí duší, co musí bez výrazu v temnu zniknout; svět nechápe to, kdos to sotva tuší. Je třeba zvolna všemu v světě zvyknout, a dále válet Sisyfovo břímě, byť věděl’s, cíl tvůj že je – neproniknout. Ne před světem, před Bohem sklonit týmě, jít dál za snem svým a za svojí prací, dlaň otevřeně nést, leč hlavu přímě. V sled ukáže se, kdo tu vykrvácí, kdo pracoval, či kdo šel v kroku chlubném přes mrtvoly, jež denní moda kácí. V své dílně zůstanu. Co počít s bubnem?

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

306. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neustaň. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. Byla noc tak děsná jako hřích, (Josef Holý)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. MODLITBA (Božena Benešová)
  5. PŘED BOUŘÍ (Vladimír Frída)
  6. Jak jatý sup... (Jan Evangelista Nečas)
  7. Nad rakví. (Ludvík Lošťák)
  8. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  9. Jdem. (Viktor Dyk)
  10. Výheň. (Jaroslav Vrchlický)