Terciny.

Jaroslav Vrchlický

Terciny.
Tak leccos míhalo se mojí duší, co musí bez výrazu v temnu zniknout; svět nechápe to, kdos to sotva tuší. Je třeba zvolna všemu v světě zvyknout, a dále válet Sisyfovo břímě, byť věděl’s, cíl tvůj že je – neproniknout. Ne před světem, před Bohem sklonit týmě, jít dál za snem svým a za svojí prací, dlaň otevřeně nést, leč hlavu přímě. V sled ukáže se, kdo tu vykrvácí, kdo pracoval, či kdo šel v kroku chlubném přes mrtvoly, jež denní moda kácí. V své dílně zůstanu. Co počít s bubnem? 82

Kniha Žamberské zvony a jiné básně (1901)
Autor Jaroslav Vrchlický