PŘED BOUŘÍ

Vladimír Frída

Jde tiše, neodvratně, vím, že přijít musí, vše zdeptá snad a vše jí padne v plen, co mohlo žít a kvést, vše sežehne a zdusí, vše zničí: myšlenku i cit i sen. Vím, musí přijít tam, kde před tím slunce plálo, tím víc, čím silnější byl jeho žár, a v srdce, které doufat chtělo a se smálo, svůj na konec vždy vetkne zlobný spár. Já mužně dívám se v tvář její těžkou, tmavou, a neždám soucitu ni milostí a cítím již ji blízko kroužit nad svou hlavou – můj Bože, nedej chvět se úzkostí! Sjeď, blesku – nitro moje bude klidné, jisté, tvou dýku čekám s úsměvem a rád, neb vím, že spálíš srdce spravedlivé, čisté a s čelem vzpřímeným chci tedy stát.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

70. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  2. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Z CEST. (Irma Geisslová)
  4. Pax (Xaver Dvořák)
  5. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  6. PROČ? (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Terciny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)
  9. Světlo. (Augustin Eugen Mužík)
  10. V pochybách. (Rudolf Pokorný)