Sloky.

Jaroslav Vrchlický

Zda si to povíme jednou tak prostě a otevřeně(H6a) jak mluvit můž uzrálý muž ku prosté upřímné ženě(H6a) Jsme oba jen lidé má drahá nelze nám nad to se vznésti(H6a) a pokud nechápem toto jest hádankou lidské nám štěstí(H6a) A právě že my jsme lidmi to říci si nemůžeme(H6a) neb každý z nás jiný svůj fantom svým božstvím tady zveme(H6a) to prostě si přiznati drahá i v štěstí opojné chvíli(H6a) ne lidmi víc v strasti a touze my bychom bohy již byli(H6a)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

657. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Eh, jindy zase dokážeme, (Adolf Racek)
  2. Sociální demokratka. (František Cajthaml-Liberté)
  3. SONET. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Bůh. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SOFISTOVI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XLIX. Upřímně se bratři zpovídejme, (Jan Neruda)
  7. JESTLI MĚ ZRAZUJEŠ I TY... (Zikmund Winter)
  8. O v skrytých dílnách příroda (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. VI. Přemýšlel jsem, kterému z všech smyslů (Jaroslav Vrchlický)
  10. Pojď vážit lidské štěstí, (Adolf Racek)