Struna didaktická.

Jaroslav Vrchlický

Ne, není poslední, my v mládí se jí smějem a v stáří rádi tak za jejím zvukem spějem. Chcem s krásy strhnouti v útoku mládí masku a v šílený ten boj i mladost dáme v sázku. A všecko prohrajem’. Cos v nitru vře a zpívá, a z všeho popel jen a pouhý popel zbývá. A je-li jiskra v něm – jest jistě didaktická – Žel, přišla pozdě již, a žel, že tak je lidská!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

205. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vysvobození. (Adolf Heyduk)
  2. III. Jak ozvěna v skalách zasněných (Stanislav Kostka Neumann)
  3. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Balzac. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MARNO. (Antonín Klášterský)
  6. Chodím po té vlasti, zbírám písně; (František Sušil)
  7. MOJE ZPĚVY (František Cajthaml-Liberté)
  8. III (Karel Hlaváček)
  9. IV. Musy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SLOKY O MLÁDÍ. (Antonín Sova)