PANTEA

Já přišpendlil motýla snů(Na) jenž dlouho skrání mou těkal(Na) a spoustu ztracených dnů(Na) v mé duši čekal a čekal(Na) Má báseň není napsána(Na) však v duchu zřím ji celou(Na) a pocity sladkého hosana(Na) dum sluji zlatí mi stmělou(Na) Teď pro poklad jen sáhnouti(Na) tou zvyklou výbojům rukou(Na) se v propast směle nahnouti(Na) ať křídla sov divoce tlukou(Na) Teď jen tu píseň vyslovit(Na) Kyň dál mi jen všednosti jarmo(Na) já zkusil to co je chtít a žít(Na) a jedno vím nežil jsem darmo(Na) Zas vítej slunce Čtvrtý již to den(J5m) co vesele tě pozdraviti mohu(J5f) navrácen světa různým radostem(J5m) a vrácen sobě zproštěn bolů všech(J5m) jež na štítu tam vrchovatých skal(J5m) ve hruď i srdce rvaly bídáku(J5m) Již volný čtvrtý den Dík fátu buď(J5m) jež přivedlo mne v tento zemský ráj(J5m) kde mohu dýchat strázně denní prost(J5m) vzduch balzámický vůni květů všech(J5m) kde mohu volně tvořiti co zřel(J5m) jsem v představách svých a všech vidinách(J5m) Již čtvrtý den co pouta železná(J5m) kterými přibily mne Moc a Síla(J5f) víc na zdrásaných rukou necítím(J5m) ni na hrudníku svor ten kovový(J5m) kam připevněn muk svojich řetězcem(J5m) mi bránívaly v nocích bezesných(J5m) se vpravo hnouti nebo nalevo(J5m) ba změnit těla svého polohu(J5m) ku polehčení údů v které mráz(J5m) své bodal jehly ostré špičaté(J5m) v něž vichr pral z všech slují kavkazských(J5m) kol uší hvízdaje mi píseň svou(J5m) o věčném zmaru věčné muce mé(J5m) Již čtvrtý den a noc co neslyším(J5m) to ptáka zaskuhrání zlověstné(J5m) a zašumění jeho černých křídel(J5f) s nímž snášíval se denně k mému boku(J5f) by kloval játra má sup hladový(J5m) I rána má se celí pod listím(J5m) jež něžná ruka vlídné bohyně(J5m) Artica tuším sluje v říši hvězd(J5m) tam položila dusíc černou krev(J5m) jež z rány valila se bystření(J5m) sníh barvíc ledovců kol bělostných(J5m) Již čtvrtý den co nezní v ryk a křik(J5m) a v kleteb mojich drsný hlahol zlý(J5m) sten oněch slabých útlých stvoření(J5m) jež u mých nohou v noci kvílely(J5m) a ve dne stuleny k nim dřímaly(J5m) jak zkamenělý soucit s bídou mou(J5m) Vím vlastní bídu přitom cítily(J5m) a slabost nemohouce vytáhnout(J5m) nymf prsty útlými ni jeden hřeb(J5m) jímž na štít hory byl jsem krutě vbit(J5m) Již čtvrtý den co mohu svobodně(J5m) se protáhnouti na svém chudém loži(J5f) jež z mechu jest a listí zvadlého(J5m) však lahodí tak mile údům mým(J5m) nad byssus králův i nad zlatou tkáň(J5m) všech olympických bohů a co víc(J5m) již čtvrtý den co mohu svobodně(J5m) ne dýchat jen a myslit co sám chci(J5m) leč tvořiti co chci co se mi zdá(J5m) a píti bezdný pohár Svobody(J5m) Ach komu mám jen za to děkovat(J5m) Jak nezdraviti zlatou slunce zář(J5m) již tolikrát jsem viděl tušil spíš(J5m) zastřenou pláštěm vánic sněhových(J5m) však teď ji volně vidím azurem(J5m) smím upjati k ní toužebně svůj zor(J5m) a plným dechem prsou děkovat(J5m) Po muce zlé dnů nocí tolikých(J5m) tě dvakrát cením sladký živote(J5m) o kterém že jsi ztracen na věky(J5m) jsem sníval v pustých nocích svých i dnech(J5m) Ó samoto skalního okruhu(J5m) tam přenesen jsem byl jak v snu tě zdravím(J5f) vás klidné svahy nebetyčných hor(J5m) vás pastviny a tiché údolí(J5m) vás cedry buky duby košaté(J5m) i tebe kvítí pestré kolem břehu(J5f) té norské strže divě zpěněné(J5m) u jejíž tam jsem trpěl kolébky(J5m) kde z prsů ledovců se krmila(J5m) Již čtvrtý den co tebe vítat smím(J5m) na prahu osamělé chatky své(J5m) ty zlatokřídlá včelko bzučící(J5m) a těkající hledající med(J5m) i tebe duhochvějný motýlku(J5m) a tebe muško v mechu zeleném(J5m) Však co to vidím Do mé samoty(J5m) se náhle blíží jakýs temný stín(J5m) to věčné bídy nový obraz jest(J5m) to opět člověk Berlou křivou on(J5m) si cesty hledá mezi skalami(J5m) je zhrblý vetchý co jen tady chce(J5m) Dí srdce hlas to tajný nepřítel(J5m) Ze svého klidu nedej vyrušit(J5m) se Prométhee Zmiz hned v chatu svou(J5m) než přejde jak stín černý oblaků(J5m) jež nad tvou hlavou táhnou před sluncem(J5m) Však těžko prchnout On mne viděl již(J5m) jde přímo ke mně co jen bude chtít(J5m) Ó bohům dík již vedly kroky mé(J5m) Já z lože vstal před slunce východem(J5m) Sen k ránu probudil mne blahostný(J5m) a neklamal mne Mám již tebe mám(J5m) Tys Prométheus Ano to jsem já(J5m) Leč kdo jsi ty Což bratra nepoznáváš(J5f) Já jsem Epimétheus bratr tvůj(J5m) Ty bratr můj Já zřím jen staříka(J5m) jenž pracně berlou hledá v skalách stezky(J5f) jenž pod tíží ne let však mdloby své(J5m) spíš stínu roven jest než člověku(J5m) Jak možno to že Epimétheus tys(J5m) Oč přece mladší jsi ó bratře můj(J5m) A jistě dím oč méně zkusil jsi(J5m) za dobu svého žití kratšího(J5m) než zkusil já Tě nekrušila starost(J5f) spár supa nesvezl se po tvém těle(J5f) ni ostrý zobák neryl v boku tvém(J5m) a horší sup vzdor lidské myšlenky(J5m) tě nikdy nerval Bohům pastýř milý(J5f) na Kavkazských hor žil jsi úpatí(J5m) ve družném středu vlastní rodiny(J5m) po boku družky své jsi denně spal(J5m) a mne jenž o tolik jsem starší každý den(J6m) běs honil tužby a běs zklamání(J5m) a nejhorší běs bohů pokuta(J5m) jíž trpěl jsem na srázech ledových(J5m) O tobě toho ke mně vnikla zvěst(J5m) a z hloubi duše jsem tě litoval(J5m) Však raduji se nyní že tě mám(J5m) Ó sladký bratře Dej se obejmout(J5m) Ne bratře můj I já jsem tomu rád(J5m) že opět po drahné tě době zřím(J5m) leč k objímání není důvodů(J5m) ni příčiny Jdem každý drahou svou(J5m) ty otrok bohů jha jich poslušen(J5m) milou hlavu chýlíš pod klopotou stáří(J6f) pod Kavkazem jich služný velekněz(J5m) Co dali tobě za to Ženu zlou(J5m) a nezvedených dětí dlouhý řad(J5m) ty otravují napořád tvé dny(J5m) v ten úporný boj o píď života(J5m) Však co jsi chtěl zde Jaký měla cíl(J5m) tvá návštěva Má žena mrtva již(J5m) A děti moje rozprchly se v svět(J5m) chléb jiný lepší hledajíce sobě(J5f) než chata otce dá i jeho úřad(J5f) Sám opuštěn teď trávím den i noc(J5m) a samota věř host je příšerný(J5m) Jen slabochům Však silných krmí jest(J5m) a životem Nuž co chceš dále mluv(J5m) Když dolehla k mým uším blahá zvěst(J5m) žes volným opět synu Japetův(J5m) u chaty mé se vlídný Merkur stavil(J5f) s tím poselstvím ó buď mu za to dík(J5m) jak roztesknilo se tu srdce mé(J5m) Výš bilo mocnou lásky perutí(J5m) po bratrovi jenž všech mi nejbližším(J5m) Tu myslel jsem Teď jste dva staří orli(J5f) čas kterým peří z křídel vyškubal(J5m) jichž spáry otupil že nelze víc(J5m) by rvali jste se navzájem teď tiše(J5f) na jednom sedněte si bidélku(J5m) až v konec dnů jež bozi dopřejí(J5m) Mým vetchým nohám dodalo to síly(J5f) že spěchal jsem tě bratře vyhledat(J5m) a dobrý kýs bůh vedl kroky mé(J5m) přes tříště skal a lesní močály(J5m) z Kavkazu druhé strany severní(J5m) Den pátý jdu mně pro to nebuď zlý(J5m) Ó chápu tebe odlož břímě své(J5m) i poutničí hůl sobě oddechni(J5m) u stolu bratra když ne na prsou(J5m) Nám od počátku našich kolébek(J5m) los zcela odpůrný a protichůdný(J5f) dán sudičkami v úděl života(J5m) Tvůj vždy zněl pokoj a můj vždy zněl boj(J5m) Boj na život a na smrt úporný(J5m) tam s těmi nahoře jichž mocí zlou(J5m) chtí řídit dráhy lidských osudů(J5m) v tmách vodíce je pustým násilím(J5m) je drtíce svým poutem železným(J5m) dle choutky svojí v bídném rozmaru(J5m) Do temnot těch já vždy chtěl jiskru snést(J5m) a za to trpěl jsem Však na mne hleď(J5m) Zda utrpení schýlilo mou skráň(J5m) Zda zloba nahrbila moji šíj(J5m) Zda přibila mne k skalám přesila(J5m) Zda nemoc zlá mou vystřebala krev(J5m) mou sžehla míchu Hrdě stojím zde(J5m) Ač řady dnů mou rozhlodaly skráň(J5m) ač noci zlé mou rozbodaly hruď(J5m) já zbojník proti bohům odvěký(J5m) svou hrdě hlavu tyčím ke slunci(J5m) a dlouho trestán za svůj pych a vzdor(J5m) přec neoblomen zde a nezkrocen(J5m) jak titán pravý stojím věčně mlád(J5m) Zde stojím Píď své půdy neslevím(J5m) to právo mé A co jest jednou mým(J5m) co získal jsem svou silou myšlenkou(J5m) bůh žádný neurve mi na světě(J5m) Šíj moje posud přímá k nebi ční(J5m) ač rozbodána moje skráň i čelo(J5f) však oko šlehá starým plamenem(J5m) a násilníkům všem se vysmívá(J5m) mých žil a cev jsou pruty z ocele(J5m) a co mám nadto ještě rozmilý(J5m) tys nikdy nechápal a nepochopíš(J5f) tož sílu tvořiti ne zmetky jen(J5m) kterým ty jsi Kavkaz zalidnil(J5m) jež pomrou časem a zlou nemocí(J5m) a vlastních vášní hnisem nečistým(J5m) však velké světlé vyšší postavy(J5m) nad bohy samy větší krásnější(J5m) jichž skrání perutí se netkne čas(J5m) a jejichž krása věky přetrvá(J5m) Jen rozhlédni se kolem Bratře můj(J5m) Ty podivínský byls vždy samotář(J5m) a tajemná šla hrůza vždycky z tebe(J5f) Co tropíš zde zas ve zátiší hor(J5m) Nač dráždíš věčné Chceš se tvůrcem zvát(J5m) Dost vytrpěl jsi za svou smělost již(J5m) s člověka již smiř se osudem(J5m) a nechtěj výš když dole šťastným zvát(J5m) se můžeš v bohumilé skromnosti(J5m) Jak vidím tebe v středu soch tvých stát(J5m) děs lomcuje mnou duši jímá strach(J5m) že posel bohů nohou křídlatou(J5m) se u tvých veřejí co nevidět(J5m) zas zastaví by novým trestem bohů(J5f) za smělost pych a vzdor tě potrestal(J5m) snad horší mukou nežli prvá byla(J5f) Jsouť věční nevyzpytní v cestách svých(J5m) a ještě mají celé zbrojnice(J5m) střel bleskutých a štítů železných(J5m) kterými zdrtí smělce vetřelce(J5m) Jich právo tvořit bytosti ne tvé(J5m) Co platná by má síla všecka byla(J5f) již cítím ve ňadrech i svalech všech(J5m) tam kdyby měla zůstat zavřena(J5m) Co platno ducha mého světlo jen(J5m) mdle kdyby v sobě dohořeti mělo(J5f) a nebýt jiskrou jiných pochodní(J5m) Co platen um jenž v sobě by jen zrál(J5m) a rašil jako míza v těle břízy(J5f) a nemoh vytéci mdlým k úkoji(J5m) Co platna vůle nesouc věčný svor(J5m) Co platno chtění v kládě záporu(J5m) Teď jasně vidíš kterak stezky naše(J5f) se rozbíhají bratře nech mne být(J5m) Máš pravdu nevlídný jsem samotář(J5m) však láskou svojí obpjal bych světy(J5m) i ony světy o nichž neví bůh(J5m) se hale v jejich hvězdnou nádheru(J5m) Leč klidný buď bohů se nelekám(J5m) Ba hněv jich nemůž víc mi ublížit(J5m) Však zatím vítán buď mi Vejdi v chýš(J5m) tam krajáč plný mléka nalezneš(J5m) i chleba z kukuřice ovoce(J5m) jež daly tyto stráně přeštědré(J5m) Tam lože mé ti kyne ulehni(J5m) a odpočiň po cestě klopotné(J5m) Zde pobuď dlouho jak sám budeš chtít(J5m) leč odejdi zas Chci být nerušen(J5m) ve práci své i každém konání(J5m) Chci plně cítit svoji svobodu(J5m) věc malicherná neb ji nepochopíš(J5f) však nad celičký svět mi vzácnější(J5m) Než zotavím se pouze na chvíli(J5m) chci hostinnosti tvojí použít(J5m) mdlé nohy jsou a klidu páteř žádá(J5f) hlad hlásí se a žízeň bodá chřtán(J5m) Jdi posilň se a dobře odpočiň(J5m) Jdi slaboduchý dobrý člověče(J5m) Tvůj úděl není světy budovat(J5m) ba ani pohroužit se v stvořené(J5m) a bádati v nich číst je pochopit(J5m) Nad velkou řekou v dáli západu(J5m) jsem v slunci viděl tančit jepice(J5m) Sta byla jich ba více tisíce(J5m) Jen chvilku v zlaté zamihly se záři(J5f) a padly mrtvé k nohám poutníka(J5m) jejž těkavá sem sudba zavedla(J5m) Tys jednou z nich však jiný úděl můj(J5m) Hle slunce postoupilo v dráze své(J5m) Ó jak mne v práci zdržel zpozdilec(J5m) Pod šípy slunce vlhkost z hlíny mé(J5m) as prchla již ji třeba osvěžit(J5m) a k nové práci roucho řasnaté(J5m) snít s beder sochy viď že čekáš již(J5m) Tak bylo světu závoje když mlh(J5m) s všech tvarů jeho svlékal Tvůrce sám(J5m) Ó odhal se mi snů mých nejkrasší(J5m) Ven hlavo ušlechtilá vážné krásy(J5f) vím přísná jsi ba chorou strnulou(J5m) tvou něhu zval bych ven vy ramena(J5m) tak oblá bílá lotosový květ(J5m) se vynořte z blan svého obalu(J5m) i páže vy dva stonky lilií(J5m) i mocné prsy směle vyklenuté(J5f) kde spočinout by samým bohům vděk(J5m) být mohlo Viď tam Zeve chlípníku(J5m) tak nezářila tvoje Europe(J5m) svých vděků tvému hřbetu nebráníc(J5m) tak lepou nebyla ti Danae(J5m) ni Leda bílá kterou labutí(J5m) jsi obloudil však tato pro tebe(J5m) by nebyla jest pouhá hlína jen(J5m) a smyslností nedýše jak ony(J5f) Víc v ní se tají Není bohyní(J5m) ni lidskou dcerou nebo má být vším(J5m) a všeho obraz jeden zhuštěný(J5m) co život jest já nemám pro ni jména(J5f) však lásku mám a to jest mnohem víc(J5m) tu lásku s kterou hnětl jsem tvůj tvar(J5m) tvé tahy rýsoval i tvoje tváře(J5f) i rtíků záhyb škebli boků tvých(J5m) Ty všeho bohyně má jediná(J5m) co život zvem čím dýchá příroda(J5m) čím ze sna burcuje se velký Pan(J5m) čím praská klest i chvoj pod kroky stád(J5m) čím burácí proud a čím dýchá květ(J5m) ten úžlabiny lesní samotář(J5m) čím hýká orel v tůni azurné(J5m) a čím se ryba v smaragdové chví(J5m) co hvězdě přidává lesk perleti(J5m) když bledá povznáší se nad prostor(J5m) čím bzučí včela motýl bleskne se(J5m) čím zahoří zvlášť oko člověka(J5m) když pozoruje oko přírody(J5m) to vše co jest co sní a zní plá vlá(J5m) tím jmenovat bych tebe lásko chtěl(J5m) Však jestli vyjadřuješ jen co chci(J5m) Či mně tím zdáš se býti Mluv(J4m) Ó žel žes hlína jen kde život sám(J5m) vřít v tobě má a hárat bystření(J5m) Zde mez kde zůstávám přec člověk jen(J5m) já zdání žití mohu vytvořit(J5m) ne život sám Oč jest můj bratr výš(J5m) on přece zplodil živé bytosti(J5m) nechť ohyzdné a nízké jak jest sám(J5m) však přece buď jak buď on tvůrcem byl(J5m) Mé dílo pouze tomu živo bude(J5f) kdo chce neb bude chtít mu rozumět(J5m) jen tomu živo ale nepřesvědčí(J5f) že mimo krásu živo ještě něčím(J5f) A kdyby mohla tato sladká páž(J5m) se ohnouti jen trochu v záloktí(J5m) a s prsy vzdout se tlukem života(J5m) ne pouze zdáním jeho mluviti(J5m) oč krásnější by pak byl výtvor můj(J5m) Já bloud a blázen Co tu lkám a sním(J5m) mám přece mám tu jiskru životní(J5m) jak moh jsem zapomnít ji ve třtině(J5m) ji urvav nebi Jistě posud plá(J5m) když božská jest Já tenkrát na Olymp(J5m) jsem vstoup ji ukrad z krbu Zevova(J5m) odnášel skrytou v třtiny dutině(J5m) chtěl zlatými s ní zmizet síněmi(J5m) vtom poplach v patách mých a Zevových(J5m) se hnala za mnou smečka pochopů(J5m) Já užil chvíle v které hbitý Merkur(J5f) si zlatá křídla z paty odložil(J5m) a na posledním skoku z Olympu(J5m) je řemínkem jsem zlatým upjal k noze(J5f) a tak jich pomocí prch stihačům(J5m) Na prahu dílny své ó zde to bylo(J5f) jsem chutě křídla bohu odhodil(J5m) a rychle třtinu s jiskrou života(J5m) pod balvan obrovský jsem zahrabal(J5m) Však vtom již stály oba zjevy děsné(J5f) Moc Síla za mnou a mne odvedly(J5m) bych na Kavkaze na pranýř byl vbit(J5m) Zde někde leží doutná ve třtině(J5m) jak uvězněná Psýché spoutána(J5m) Kde jenom kde Ó já se nemýlím(J5m) Zde jedině jeť balvan označen(J5m) tajemnou známkou Ano tady jest(J5m) Nevydávej větrům v plen(T4m) co zde spalo noc i den(T4m) nevydávej živlům v rej(T4m) božství taj věř sen jest sen(T4m) balvanem tím nehýbej(T4m) Znám tebe duchu zla i odporu(J5m) Když pravíš ne já ano v opak dím(J5m) než s třtinou tou jsem v Olymp vystoupil(J5m) též taks mi v sluch zněl mouchou dotěrnou(J5m) Však nepovolím Ty se pohneš přec(J5m) Nebyls dost již potrestán(T4m) Nevíš zem že bídy stan(T4m) Nezkusils na těle svém(T4m) co je poutem svorem zlem(T4m) Základy chceš světa třást(T4m) a se mísit v duchů rej(T4m) Věčné nic je tvoje vlast(T4m) balvanem tím nehýbej(T4m) Kdo silnější z nás Hmoto povol již(J5m) Z odvěkých a temných zřídel(T4f) za pomocí nohou křídel(T4f) život spící náhle hne se(T4f) je to jako ve pralese(T4f) ukrytých kde sil sta klíčí(T4f) v mechu říši trpasličí(T4f) Ne v té třtině jedině(T4m) v její úzké dutině(T4m) ale v každé hlubině(T4m) život jest a proudí vším(T4m) stejně dobrým jako zlým(T4m) Ale sáhnout k jeho jádru(T4f) cítíš sílu titána(T4m) Loutko bídná z cucků hadrů(T4f) náhodou jen slátaná(T4m) V žití spěch(T2m) vteřin dech(T2m) na jiném se světle hřej(T4m) Marné práce této nech(T4m) balvanem tím nehýbej(T4m) Ó naparuj své měchy jak jen chceš(J5m) A chceš li ty já stokrát silněj chci(J5m) Hle balvan hnul se mám již vyhráno(J5m) Zde moje třtina Drží ji má dlaň(J5m) a brzy jí tak nevzdám se ví Zeus(J5f) Tak v tobě svatá jiskra života(J5m) urvána nebi mnou se posud chvěje(J5f) Já zblázním se tou velkou rozkoší(J5m) že nepojme ji plně lidská hruď(J5m) Ty hřeješ dlaň mou viď že mluvíš též(J5m) Světy dělím(T2f) světy pojím(T2f) když se vtělím(T2f) sílu zdvojím(T2f) Proč mne vězníš dlouhý čas(T4m) Pod kamenem(T2f) tma mým věnem(T2f) a já zapláti chci zas(T4m) pláčem stenem(T2f) hlásím se by zaburácel vráz(T5m) vesmírem můj hlas(T3m) Světlo jsem a světlo nesu(T4f) pusť mne ze skrýše tmy ven(T4m) Mnou je člověk v blahém plesu(T4f) teprv bláh a spokojen(T4m) Naval na mne spousty skal(T4m) budu plát a svítit dál(T4m) ke dnu moře ty mne stop(T4m) neznám vlhka mokře hrob(T4m) zakopej mne v bezdno kdes(T4m) však já cestu do nebes(T4m) najdu si vždy marný boj(T4m) Nebo já jsem žití zdroj(T4m) života prysk zlomek pouhý(T4f) ale plna síly touhy(T4f) šlehnu v kámen trávu lidskou hruď(T5m) prochvěju i hrobu rmuť(T4m) mohu kde chceš být a dlít(T4m) neb mým údělem jest žít(T4m) Ty dobře řeklas chytím tě v své rty(J5m) chci život též tož ty mne nespálíš(J5m) Smrtelníku kams to spěl(T4m) Ký dech s retů tvých se schvěl(T4m) Víš li co jsi učinil(T4m) Bohy sám jsi zastínil(T4m) rozbils chrám Však život sil(T4m) Ó život Život Jak jej nevyznávat(J5f) Jen bloud můž váhat naděje se vzdávat(J5f) Teď již se zbláznil Však trest bohů přijde(J5f) Teď vím proč o mou nestál společnost(J5m) i kámen oživí se k souloži(J5m) a z hlínou jako s ženou milkuje se(J5f) A na to mám se dívat já kněz bohů(J5f) Tak Panteou chci tebe nazývat(J5m) ty dílo mé a věčný dechu božský(J5f) Neb jako posud až Pan kosmatý(J5m) byl dechem vesmíra a věcí všech(J5m) v svém drsném mužství v ženské něžnosti(J5m) ty po boku mu stůj Pojď usedni(J5m) zde cedr staletý ti chystá chlad(J5m) pták zpívá v jeho hlavě zelené(J5m) co much a čmelů jednotvárný ples(J5m) zpěv jeho bzukotem svým provází(J5m) Zde odsud rozhlédni se po světě(J5m) jak velký jest a krásný do pole(J5m) jak z chaosu tmy vybřed příšerné(J5m) jak bájně azurem se překlenul(J5m) jak silou vnitřní k sobě celý lne(J5m) a drží se že vichrů útoky(J5m) ni v srdci jeho spící zemětřas(J5m) jím nepohnou na věčném vahadle(J5m) To tedy všecko kolem sluje svět(J5m) Ba dítě svět jej naučíš se znát(J5m) A tys v něm živ Tak dobře jako ty(J5m) Nu líbí se ti mladá všetečko(J5m) Ó krásný jest a věřím velký též(J5m) leč ty jsi větší a v něm krásnější(J5m) rci jedinou ty v něm jsi bytostí(J5m) Zde jedinou však v dáli dlí jich víc(J5m) a mnohem víc než spočíst dovedem(J5m) A tobě rovných V lecčems podobných(J5m) však různých jinak jak se poučíš(J5m) a vkrátce věř Již nechci vědět víc(J5m) co tebe mám Viď že mi nezmizíš(J5m) Že stále se mnou budeš Duše má(J5m) Jak nebyl bych neb v tobě jest můj svět(J5m) neb vtělená jsi všeho duše ty(J5m) o které snil jsem ždál tě v noc i den(J5m) a která jakým zázrakem to nevím(J5f) se z duté třtiny snesla v ústa má(J5m) a z těchto v hlínu umně zhnětenou(J5m) mým prstem který chvěl se nedočkav(J5m) zda co li stvoří nárok též má žít(J5m) Svůj smělý kosmu sen tu splněn zřím(J5m) a hrdě mohu sebe tvůrcem zvát(J5m) jak ten jenž Demiurgu žezlo vzal(J5m) v tmy propasti jej ke dnu uvrhnul(J5m) a v pomoc obklopil se havětí(J5m) svých sobě rovných nebo poddaných(J5m) On s Demiurgem jal i syny jich(J5m) ty dobré titány z nichž jeden já(J5m) ne druhých silnější jen chytřejší(J5m) jsem v dílnu jeho vnik a světla prysk(J5m) mu z ohniště jsem urval vesmíra(J5m) kde klid a ruch se v stálém boji rvou(J5m) o palmu vše věčný o život(J4f) Ten skutek on mi nemoh odpustit(J5m) neb mstíti se jest bohů první příznak(J5f) V skal přítmí přikoval on bratry mé(J5m) však pro mne pravý opak usoudil(J5m) na skály ledný hřeben nejvyšší(J5m) kde věčný fičí mráz mne přikoval(J5m) a denně nechal mraky spouštěti(J5m) se křídlo ptáka ke mně vichřicí(J5m) jenž zobákem mi rozklovával hruď(J5m) že játra jež mi přes den vykloval(J5m) do rána narostla zas v bolestech(J5m) V sníh teplá krev má a můj pláč zněl v noc(J5m) až dojaty mou bědou shlukly se(J5m) z všech končin hor vše plaché dcery vln(J5m) i hvozdů bařin lučin zapadlých(J5m) by soucit svůj mi daly najevo(J5m) Též Io přišla střečkem honěna(J5m) si trpícímu postesknouti vsled(J5m) zde bědnému zas bědný rozumí(J5m) Však střelám ledovým ni bleskutým(J5m) já nepoddal se dobře poučen(J5m) že Zeus není bohem posledním(J5m) jak prvním nebyl Nad ním fátum jest(J5m) to nohy železné má jimi drtíc(J5f) jak lidi tak i bohy lhostejně(J5m) To sotva vypršela doba mé(J5m) zlé pokuty se sneslo ke mně níž(J5m) a Herakla mi svedlo na pomoc(J5m) jenž síly měl ty šrouby démantné(J5m) zpět roztočit mé strhat řetězy(J5m) mne uvolniti On mne snesl níž(J5m) z pranýře skal v té pláně smavý luh(J5m) a navrátil mne zase dílně mé(J5m) kde tvořím jako ten jenž v oblacích(J5m) Já pouze vím že tys mi nejvyšším(J5m) co vím a znám To chabé dítě tím(J5m) že neznáš jiného Až poznáš víc(J5m) pak srovnáním se um tvůj vytříbí(J5m) zde lepší od horšího rozeznávat(J5f) a nikdo v světě nemůže pak říc(J5m) zda v ceně neklesnu já tvůrce tvůj(J5m) To nikdy nikdy stát se nemůže(J5m) Tak vidíš jak jsem ve všem dcera tvá(J5m) Jak děkuji ti Kterak mám tě zvát(J5m) by plesem zároveň to znělo v dík(J5m) Ó býti Slast je všeho největší(J5m) a vědět o tom vrchol blaženství(J5m) Jak tomu vy zde lidé říkáte(J5m) My otcovstvím to dítě jmenujem(J5m) Pak jsi mým otcem Chtěl bych více být(J5m) A po jiném tvé tužby neprahly(J5m) Jen tvořit chtěl jsem jak bůh nade mnou(J5m) však ne tou všední cestou kterou život(J5f) se šíří zde a mrzce udržuje(J5f) Ne v lásce k ženě posud neviděl(J5m) jsem tužeb cíl a vrchol nejvyšší(J5m) Pak po čem pověz spěly tužby tvé(J5m) Po nejvyšším Co je to Poznání(J5m) A kdes je čerpal Z prsů přírody(J5m) té všeho matky Záhy pozoroval(J5f) jsem žití jejího ves koloběh(J5m) jak mění se a opět převléká(J5m) v háv nový jara léta jeseně(J5m) v háv zimy pak a opět pozoroval(J5f) jsem všecky družné tvory kolem sebe(J5f) tak vesměs němé k mojím otázkám(J5m) i člověka jenž pust a zanedbán(J5m) se krčil šera slují plachý host(J5m) pln strachu posledního z bohů všech(J5m) však nejhoršího nebo omrazoval(J5f) jich vzhled a chtění vůli jich i cit(J5m) Však já se nebál nikdy nikoho(J5m) a ničeho snad že jsem o všem hloub(J5m) a pevně přemýšlel Na toulkách svých(J5m) jsem jednou zapad v oblast šerých skal(J5m) a našel sluj zkad z tmy jen svítily(J5m) dvě oči jako slunce zářící(J5m) ty Demiurga byly do tmy sem(J5m) jej uvěznil Zev lstný a urputný(J5m) Stal učitelem mým se Demiurg(J5m) on vše mi taje kosmu odhalil(J5m) jak všecko tady jest a musí být(J5m) na zločiny mi bohů posvítil(J5m) a ukázal jak nad vším vposled fátum(J5f) řád nutnosti a všeho slední cíl(J5m) svou pěstí vládne Tím jsem osvícen(J5m) nad země rmut se vznesl k etheru(J5m) a jeho radou vnik jsem na Olymp(J5m) bych světlo bídným pozemšťanům snes(J5m) jež v krbu svém Zev skrýval žárlivě(J5m) Však dřív než Demiurgem poučen(J5m) jsem vnikl v nebe k svému neštěstí(J5m) já na cesty se pustil daleké(J5m) bych divou touhu zkojil poznání(J5m) Já v zemi byl již vlaží modrý Nil(J5m) a žlutý Nil já viděl lotos kvést(J5m) ve mrtvých ramenech těch obou řek(J5m) a jeho květy měly lidskou tvář(J5m) Já trojboké jsem zřel i čtyřboké(J5m) jich stavby a lvy jejich křídlaté(J5m) s ženskými prsy pustin na prahu(J5m) jich bohy s ptačí hlavou svaté kočky(J5f) a býky jich a hrobů temné koby(J5f) kde zlatou váhu zvedal Osiris(J5m) nad mrtvými při soudech posmrtných(J5m) Tu poznal jsem že bozi mého světa(J5f) již uvrhli v tmu dobré bratry mé(J5m) zde první nebyli a soudil jsem(J5m) že posledními také nebudou(J5m) že všichni jako vše tmám propadá(J5m) že Změna nad vším vládne nesmírná(J5m) a neustálá Odsud dalekou(J5m) jsem dospěl cestou dálné přes moře(J5m) kde člověk první koráb nesměle(J5m) na vody spouštěl v cizí dálnou zem(J5m) přes pusté svahy bradla soutěsky(J5m) a mezi lid jsem přišel neznámý(J5m) a viděl města jeho podivná(J5m) ba celá města chrámů podzemních(J5m) kde trpaslíků tak i obrů směs(J5m) se tlačila jimž z břicha lotos kvet(J5m) a různé kruhy divné písmeny(J5m) jich roucha lkala prosycená vůní(J5f) já mluvil s jejich kněží zástupci(J5m) a zvěděl zas že nejsou jediní(J5m) a poslední ty mlžné bytosti(J5m) jež bohy zvou a v úctě vzývají(J5m) Leč všady kudy kráčel jsem a šel(J5m) vždy stejná byla bída člověka(J5m) S tou věčnou hydrou vésti věčný boj(J5m) já umínil si pevnou rozvahou(J5m) jak později mi stvrdil Herakles(J5m) To přešlo všecko vzdálená jak bouř(J5m) se za horami ztrácí dítě mé(J5m) jsem u cíle všech bádání i cest(J5m) však pravé práce na úsvitě dlím(J5m) by lepším stal se člověk v světě tom(J5m) Ó velký tys Čím tobě mohu být(J5m) Já chvěji se Svá ústa přikloň blíž(J5m) Teď teprv cítím kterak sladké jest(J5m) co jiní lidé políbením zvou(J5m) Jen těsněj drahá ke mně přiviň se(J5m) Tak budeš se mnou vždycky pane můj(J5m) Ó neptej se zda mohu říci víc(J5m) Však pohleď tam se nebe setmělo(J5m) a v mračen cloně tmavší vidím bod(J5m) ten roste již se blíží zlato v něm(J5m) se míhá nahoře a dole též(J5m) teď postavou jest hady ovitou(J5m) hůl povznáší Ó znám jej to jest Merkur(J5f) Co může na mně posel bohů chtít(J5m) Již stojí holí máv a mluví slyš(J5m) Mne síly opouštějí tmí se zrak(J5m) Již poznáváš mne synu Japetův(J5m) Já sám bych měl se mstíti na tobě(J5m) žes zlaté opánky mi s řemínky(J5m) před časem pro sebe jsi vypůjčil(J5m) jich uživ k ohně mrzké krádeži(J5m) pro kterou pykals o všem dobře vím(J5m) Však nejen že jsem lepší bohů všech(J5m) snad právě že vše zřím jsa chytřejší(J5m) já nepomstím se nevím co je msta(J5m) to nejlíp Zev zná otec bohů všech(J5m) Mně líto že tě kárat musím zas(J5m) ba pohroziti přísně tobě mám(J5m) neb Zev se ptá kým právem drzost vzals(J5m) že z třtiny o které on nevěděl(J5m) jsi jiskru žití v ústa sochy vdech(J5m) a oživil ji ohněm života(J5m) na který z bohů on jen právo má(J5m) Trest strašlivější horší pokutu(J5m) ti chystá bůh on o ní přemýšlí(J5m) bys hodně cítil ji a horší bude(J5f) než na kavkazském hrdém štítu kdys(J5m) Ji čekej zatím Nyní o ní víš(J5m) však přijde dříve než se naděješ(J5m) a pozvolna tě bude upíkat(J5m) na rožni svém jak ptáčník sokola(J5m) na motouz přiváže si v kratochvil(J5m) I radím tobě na kolena v prach(J5m) by ještě horším nebyl osud tvůj(J5m) Já varoval tě pokud ještě čas(J5m) Teď teprve se tebe neděsím(J5m) ty násilníku skrytý v oblacích(J5m) Dřív byl jsem sám teď mám svou Panteu(J4f) Chyť blesky své a házej kolem jimi(J5f) spusť krupobití svého nitky jen(J5m) svých smrští měchy rozvaž naduté(J5m) Aiola sluhy rozvaž odpoutej(J5m) já nehnu se na ňadrech Pantey(J5m) ti vzdoruji a čekám na tvůj trest(J5m) Tak vidíš Panteo má nepřišel(J5m) Mne samotného divný jíme žas(J5m) že zapomněl na pomstu svoji Zev(J5m) Je vskutku ještě Opravdu jest živ(J5m) Jak moudří byli jsme že výstrahy(J5m) jsme nedbali a dle své vůle žili(J5f) Jsme oba staří i nám bude mřít(J5m) a změně hmoty všecko navrátiti(J5f) čím žili jsme Však nebylo to marné(J5f) Ať s trestem svým teď Zeus přikvačí(J5m) a v prach nás bleskem sklátí klikatým(J5m) co udělá nám Zrovna jako nic(J5m) Syn čacký námi nazván Futurus(J5m) proč nevím sám však cos jak hudba zní(J5m) v tom jméně sladkém jež nás přežije(J5m) a dědictví mé synům přinese(J5m) My nezhasneme nechť propadnem změně(J5f) My sobě říci můžem naposled(J5m) Svět krásný byl a my ho užili(J5m) ne v líné prázdni v liché mrzkosti(J5m) leč v snaze vždycky povznésti se výš(J5m) nad hmotu osud ve všem konání(J5m) Ta krásná jitra luzné večery(J5m) vždy s námi budou sladká Panteo(J5m) my pospolu zas všecky prožijem(J5m) ba nemohouce do lesů a hor(J5m) je prožíváme zde na této lávce(J5f) jak roku obratem se střídají(J5m) ať Flóra vládne či ať Hyády(J5m) svá bezdná vědra prázdní Danaid(J5m) My plně žili drahá družko má(J5m) a s pýchou můžeme se rozhlednout(J5m) po dílně své i celém okolí(J5m) Viz práci mou zde plní okruh skal(J5m) Zde sochy bohů máš i tvary lidí(J5f) i zvířat postavy Já dělal vše(J5m) a ve všem pilně zde jsem sochařil(J5m) a stále tvořil Jaký postav les(J5m) A přitom vychoval jsem syna svého(J5f) a tvého syna Ký to zdatný jun(J5m) A okolí mé Jedna zahrada(J5m) Kde byla poušť tam dýše květný lán(J5m) kde prázdné pláně byly šumí hvozd(J5m) neb pod svou tíží vyklání se klas(J5m) a v jilmech zlatý Bakchův hrozen zrá(J5m) Pták zpívá v stromech mezí bzučí čmel(J5m) lze šťastně žíti v tomto zátiší(J5m) jež ani Zev by tvůrce nepoznal(J5m) To všecko dílem tvým ó nejdražší(J5m) Však sotva by to bylo bez tebe(J5m) Vždy se mnou bylas věrná družko má(J5m) tvá bedra nesla práce mojí půl(J5m) Hleď tam jde náš syn drahý Futurus(J5m) v něm další vývoj dříme našich snah(J5m) Dva tetřevy si k boku přivázal(J5m) a lesních jahod keřík v dlani má(J5m) mně tetřeva a tobě jahody(J5m) V mhu zlatistou se stápěti zdá svět(J5m) a všecko taje v barvách nejistých(J5m) Tak o poledni bývá v podletí(J5m) Mně divně dusno Okraj obzoru(J5m) se tmí Co myslíš Ani sama nevím(J5f) Nech spočinouti mne tvých na ňadrech(J5m) tak děkuji ti již mi dobře jest(J5m) Což kdyby přece Snad se blíží bůh(J5m) trest pozdní vykonati nade mnou(J5m) Ať tedy přijde já jsem připraven(J5m) jej vezmu mužně umru jak jsem žil(J5m) mé dílo hotovo Nač ještě čekat(J5f) Zde otče jsem Zlá bouře z jihu táhne(J5f) jak pod příkrovem leží nebes lem(J5m) i země celá jedním pod mrakem(J5m) Zde kořist má Aj matka usnula(J5m) Ji spáti nech Ji vedro přemohlo(J5m) sám rovněž těžce s ním jsem zápasil(J5m) Však vida tebe sestupovat s hor(J5m) jsem přemohl se silou poslední(J5m) Pojď sedni sem a něco řekni mi(J5m) a upřímně nač budu se tě ptát(J5m) Vše otče milerád ti odpovím(J5m) Co zoveš svět Jen vlnu věčnosti(J5m) v které jsou lidé plaché bubliny(J5m) vždy trpící a vždycky myslící(J5m) A úkol jejich zde Sobě pomáhat(J5m) a konat dobro celou silou svou(J5m) až do konce jenž nazývá se smrt(J5m) A co jsou bozi Prázdné přeludy(J5m) jež plachá naděj stvořila a strach(J5m) A kdo tu vládne Změna jediná(J5m) V čem jedině můž člověk blažen být(J5m) Jen v snaze pomáhat všem trpícím(J5m) A jediné v čem být můž spokojen(J5m) Vše udělati nečekati nic(J5m) Tak dobře synu Vzejde setba má(J5m) a nyní soude boha můžeš nastat(J5f) Pan mrtev Zhynul zhynul velký Pan(J5m) To není Merkur I též jeho stín(J5m) se mihnul v tlumu prchajících bohů(J5f) a splynul v nic Svobodna zas je zem(J5m) a pokojně se v slunci vyhřívá(J5m) Ó jaký div Pantea mrtva též(J5m) Ó synu můj i já teď mohu jít(J5m) když zhynul velký Pan však duše světa(J5f) ta žije dál v mém díle pokračuj(J5m) Pan mrtev Zhynul velký Pan(J4m) Však člověk živ a silnější a lepší(J5f) než starý byl ó viď Future můj(J5m)