PROČ SE TVÁŘ MÁ ZASMUŠILA?

Jaroslav Vrchlický

PROČ SE TVÁŘ MÁ ZASMUŠILA?
Proč se tvář má zasmušila? Umřela mi moje milá. Proč mé oko slzy roní? Nedivte se, pláče pro ni. Zítra v podvečerní dobu již ji nésti budou k hrobu. Kde já budu temné noci? Nebudu ji vidět moci. 140 Ni ji k hrobu doprovodit, ani hroudu na ni hodit. Cesta moje cesta dlouhá, bez úhony, poušť je pouhá. Bez cíle je cesta moje, bez naděje, bez pokoje. A tu upomínka na ni bolným steskem duši raní. Údolím se cesta točí, a já myslím na tvé oči. Dál se cesta cestou pojí, na lásku já myslím tvoji. V lesíku se cesta tratí, a já musím zaplakati.

Kniha Žeň času (1963)
Autor Jaroslav Vrchlický