PROČ SE TVÁŘ MÁ ZASMUŠILA?

Jaroslav Vrchlický

Proč se tvář má zasmušila? Umřela mi moje milá. Proč mé oko slzy roní? Nedivte se, pláče pro ni. Zítra v podvečerní dobu již ji nésti budou k hrobu. Kde já budu temné noci? Nebudu ji vidět moci. Ni ji k hrobu doprovodit, ani hroudu na ni hodit. Cesta moje cesta dlouhá, bez úhony, poušť je pouhá. Bez cíle je cesta moje, bez naděje, bez pokoje. A tu upomínka na ni bolným steskem duši raní. Údolím se cesta točí, a já myslím na tvé oči. Dál se cesta cestou pojí, na lásku já myslím tvoji. V lesíku se cesta tratí, a já musím zaplakati.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

436. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stella. (Siegfried Kapper)
  2. Zjevení. (Josef Wenzig)
  3. MÁMENÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  4. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce, (Boleslav Jablonský)
  5. V TEMNOSTI. (Karel Sabina)
  6. V CHRÁMĚ. (Karel Hynek Mácha)
  7. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  8. Smutný pastýř. (Jan z Hvězdy)
  9. NOC. (Karel Hynek Mácha)
  10. Borsa. (Jan Slavomír Tomíček)