SOBĚ

Jaroslav Vrchlický

SOBĚ
Svět, umění i srdce lidské v květu jsem v písni spojil ducha přísnou prací, nad záhad bezdnem, kde se člověk ztrácí, chrám mythů sklenul duch můj v srázném letu. Za náboženství dal jsem soucit světu; ač písně mé v svět létly jako ptáci, k myšlénky světlu duch můj vždy se vrací od číše, přátel, od žen sladkých retů. Mně člověk byl v svém vítězství i bludu i s přírodou, z níž věčnost, na mne zírá jen toho symbolem, co neumírá. 178 Půl žití v nadšení a půli v trudu jsem takto strávil v odříkání stálém, jsa v prachu smýkán vlastním ideálem.

Kniha Žeň času (1963)
Autor Jaroslav Vrchlický