Divadlo světa.

Jaroslav Vrchlický

Svět divadlem je. Stará parabola! A divadlo prý moudrosti je škola, buď obecenstvem, pozoruj to vření; hry obsah, věř, je snadno k pochopení, nechť, zdá se, vládne denně jiná moda. Jen škoda, škoda, že herci jsou až příliš unavení. A jaký div, let tisíce juž hrají, od kolébky se k hrobu namahají, dřív s plnou chutí, dnes juž bez nadšení; jen zrak se zažehne a hned se zpění, když zradí druha druh a bídně prodá; – však jinak škoda, že herci jsou až příliš unavení. Dost efektů a zle třaskavých k tomu zde dělali v trub jeku a děl hromu a větších ještě v živlů rozkacení; dost smrtí tragických, dost zápasení, dost vtipu, který bodá i jenž hlodá; – jen škoda, škoda, že herci jsou až příliš unavení. Teď sami křičí v zoufalství a bolu: „Co nahoře tam? S oponou juž dolů! Hrát nechcem dál, té dost juž bídy denní, těch aktů tisíce jsou k nesečtení!“ A mudrc dí, že v tom přec lad i shoda – Jen škoda, škoda, že herci jsou až příliš unavení.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

6. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVĚT A DIVADLO. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. Úvodem. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Kean. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SMRT A ŠAŠEK (Karel Dostál-Lutinov)
  5. IV. Divadelní enthusiast. (Heřman Městecký)
  6. QUO – USQUE ZPÍVÁ: (Viktor Dyk)
  7. Šaty v literatuře. (Antonín Koukl)
  8. XXXIII Ty monológy jsou mi známy, (Viktor Dyk)
  9. PŘED KONCEM. (František Zavřel)
  10. Kulisy. (Antonín Klášterský)