Divadlo světa.
Svět divadlem je. Stará parabola!
A divadlo prý moudrosti je škola,
buď obecenstvem, pozoruj to vření;
hry obsah, věř, je snadno k pochopení,
nechť, zdá se, vládne denně jiná moda.
Jen škoda, škoda,
že herci jsou až příliš unavení.
A jaký div, let tisíce juž hrajíhrají,
od kolébky se k hrobu namahají,
dřív s plnou chutí, dnes juž bez nadšení;
jen zrak se zažehne a hned se zpění,
když zradí druha druh a bídně prodá; –
však jinak škoda,
že herci jsou až příliš unavení.
Dost efektů a zle třaskavých k tomu
zde dělali v trub jeku a děl hromu
a větších ještě v živlů rozkacení;
127
dost smrtí tragických, dost zápasení,
dost vtipu, který bodá i jenž hlodá; –
jen škoda, škoda,
že herci jsou až příliš unavení.
Teď sami křičí v zoufalství a bolu:
„Co nahoře tam? S oponou juž dolů!
Hrát nechcem dál, té dost juž bídy denní,
těch aktů tisíce jsou k nesečtení!“
A mudrc dí, že v tom přec lad i shoda –
Jen škoda, škodaškoda,
že herci jsou až příliš unavení.
128